1. Co to jsou Fondy EHP a Norska?

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti státy Evropské unie. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy, včetně České republiky.

2. Jak dlouho Fondy EHP a Norska působí v České republice?

První období začalo přistoupením České republiky do EU v roce 2004. Za 14 let působnosti Fondů v České republice bylo podpořeno již přes 1000 individuálních projektů v celkové částce téměř 237 miliónů EUR.

3. Co přineslo minulé období 2009-2014

Druhé období bylo v České republice velmi úspěšné. Pro Českou republiku bylo v tomto období vyčleněno celkem 131,8 mil. EUR. Mezi konkrétní projekty bylo alokováno téměř 100 % finančních prostředků určených pro jednotlivé projektové výzvy. Reálně bylo využito 91 % alokovaných prostředků. Byly podpořeny projekty na ochranu kulturních památek, podporu živého umění, ochranu ohrožených dětí, zdraví, zlepšení psychiatrické péče i výměnné pobyty studentů. Věda a výzkum, rovné příležitosti či spolupráce v rámci Schengenu jsou další oblasti, které byly v tomto období podpořeny. Na realizované projekty se můžete podívat v Mapě projektů.

4. Jak probíhá aktuální období Fondů 2014-2021 a na co se zaměřuje?

Třetí období Fondů EHP a Norska v České republice bylo již slavnostně zahájeno podpisem Memorand o porozumění dne 4. září 2017 v Praze. Česká republika obdrží 184,5 milionů EUR (cca 5 miliard Kč). Podporu získají projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví, spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Velký důraz je kladen na lidská práva, inkluzi Romů a rozvoj občanské společnosti. Nové období přináší také velké možnosti pro projekty bilaterální spolupráce.

5. Jaký je stav výzev a kde naleznu ty aktuálně vyhlášené?

Většina výzev již byla vyhlášena a byl ukončen příjem žádostí o grant. V některých programech však ještě bude v blízké době výzva vyhlášena. Jejich aktuální stav můžete sledovat na stránce Výzvy.

6. Co je míněno podporou bilaterální spolupráce?

V rámci Fondů EHP a Norska je kladen důraz na podporu a posílení vzájemných vztahů mezi subjekty z ČR a donorských zemí (Norsko, Island, Lichtenštejnsko). Právě za účelem posílení bilaterální spolupráce byl zřízen zvláštní Fond pro bilaterální vztahy (alokace 3,69 mil. EUR). Fond navazuje na předcházející období 2009-2014, ve kterém byla díky podpoře z obdobného Fondu pro bilaterální spolupráci na národní úrovni realizována řada aktivit vedoucích ke vzniku nových partnerství či posílení těch stávajících.

Právě zmíněný Fond je jedním z prvních nástrojů Fondů EHP a Norska, ze kterého je možné v novém období získat finanční podporu. Podpořeny jsou takové aktivity, které svým charakterem přispívají k rozvoji bilaterální spolupráce (může se jednat např. o semináře, pracovní jednání, konference, workshopy, studijní cesty, studie a sběr dat, informační aktivity apod.). Výzvy pro čerpání z Fondu pro bilaterální vztahy jsou vyhlašovány průběžně, více informací zde.

7. Je nutné, aby byl projekt předkládán v partnerství s institucemi z donorského státu?

Bilaterální spolupráce je jedním z důležitých aspektů Fondů EHP a Norska. Povinnost projektového partnera z Norska, Islandu a/nebo Lichtenštejnska bude vždy stanovena v dané výzvě a může se program od programu lišit.

8. Proč finančně přispívají země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) České republice a dalším evropským zemím?

Země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), konkrétně Lichtenštejnsko, Island a zejména pak Norsko, mají prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) a dalších smluv tzv. přidružený vztah k Evropské unii (EU). V praxi to znamená, že tyto země nejsou členskými státy EU, ale mají přístup na jednotný evropský trh, v podstatě se na ně aplikují čtyři základní svobody EU (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu). Zároveň si však tyto země vyhrazují právo chránit své zájmy, tzn. přijmout pouze vymezené části legislativy EU do svých právních řádů. Za tento specifický vztah k EU a na základě smluvních dohod s EU přispívají tyto země dlouhodobě do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP) a odděleného Finančního mechanismu Norska (tzv. Norské fondy), které nyní využívá celkem 15 členských států EU ze střední, východní a jižní Evropy.

9. Byla přijata nějaká opatření v důsledku pandemie Covid 19?

Pandemie Covid 19 bohužel ovlivnila i průběh implementace Fondů EHP a Norska. Většina jednání, komisí i seminářů byla přesunuta do virtuální sféry. Aby se zmírnily možné komplikace, které vznikly v důsledku vládních opatření, byly prodlouženy termíny výzev a navýšeny zálohové platby v projektech. V rámci realizace projektů bylo umožněno posunutí termínu zahájení projektu a prodloužení doby jeho realizace (maximálně však 30. dubna 2024). Ve většině programů bylo projektům rovněž umožněno využít prostředky v projektu i k nákupu vybavení pro realizaci aktivit online (například komunikační a přenosová technika, videokonferenční vybavení) a s tím související přepracování rozpočtu projektu.