Při hledání dalších zajímavých projektů z minulých období Fondů EHP a Norska jsme se tentokrát zaměřili na oblast životního prostředí a vybrali jsme velmi zajímavý projekt s názvem Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000 (podpořený v rámci otevřené výzvy Programu CZ02 – Biodiverzita, monitoring a změna klimatu), který realizovala nezisková organizace Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s řadou institucí v roli partnerů z České republiky. Jednalo se v mnoha ohledech o velmi inovativní projekt efektivně propojující činnost dobrovolníků a neziskového sektoru na jedné straně se státní sférou a vědeckými pracovišti půdy akademické na straně druhé. Pojďme se tedy seznámit s projektem, který získal velmi pozitivní ohlasy jak mezi odbornou, tak laickou veřejností.

V minulosti obývaly naše lesy velké šelmy, jako například vlci, rysi, medvědi nebo i menší šelmy jako kočky divoké. Není to dlouho, co bohužel tyto druhy zvířat z naší přírody téměř úplně vymizely. Dnes se tyto šelmy na naše území vrací a díky zvýšenému zájmu veřejnosti a pokročilým vědeckým metodám můžeme sledovat jejich návrat a také jejich skrytý život v české přírodě. Jak uvedl koordinátor projektu pan Miroslav Kutal, na evropské pevnině není země, kam by velké šelmy nezavítaly. Hnutí DUHA si tedy v projektu vytyčila hlavní cíl, kterým bylo právě získání věrohodných informací o aktuálním rozšíření a početnosti zmíněných významných druhů šelem na našem území: vlka obecného, medvěda hnědého, rysa ostrovida a kočky divoké.
Hlavní aktivity projektu probíhaly v rámci strukturovaného monitoringu. Intenzivní fotomonitoring se zaměřil na rysa ostrovida s cílem zjistit přesnou velikost jeho populace ve vybraných lokalitách. Tzv. oportunistický monitoring se zase zaměřil na prokázání přítomnosti velkých šelem a kočky divoké. U vlka měl za cíl prokázat rozmnožování tohoto druhu a přítomnost smečky. V projektu proběhl také monitoring pobytových znaků velkých šelem s cílem získat vzorky DNA pro další analýzu, jednalo se například o trus, moč či srst. Průběžně docházelo také k narůstajícímu zapojování veřejnosti a sběru informací o výskytu zvířat právě z jejich pozorování. Aktivně se zapojili také lesníci nebo myslivci.

Získaná data byla následně podrobena dalšímu výzkumu na odborných pracovištích partnerů projektu, především tedy Ostravské Univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pracovníci těchto institucí se ve svých laboratořích zaměřili na detailní identifikaci fotografií získaných z monitoringu a na základě následných analýz na určení přesné velikosti populace šelem. Genetická analýza neinvazivně získaných vzorků DNA (trus, srst, moč), umožnila výzkumníkům potvrdit druhovou identitu u získaných nálezů, určit pohlaví jedinců a přinesla více informací o genealogické struktuře populace, prostorovém chování, roli antropogenních změn krajiny, úmrtnosti a potenciálním křížení s domestikovanou formou šelem (v případě vlka obecného a kočky divoké). V neposlední řadě proběhla také habitatová analýza vhodných oblastí výskytu šelem v lokalitách Natura 2000, validace dat získaných od veřejnosti, lesníků, myslivců a dalších spolupracujících organizací a také integrace informací s údaji získanými na území sousedních států. Do řešení projektu se kromě zmíněných univerzit zapojila také Správa Krkonošského národního parku a bez finančního zapojení také Agentura ochrany přírody a krajiny a Správa národního parku České Švýcarsko, které spolupracovaly na monitoringu druhů v zájmových oblastech.

Projekt svým zaměřením částečně navázal na projekt podpořený již v rámci Programu Švýcarsko-české spolupráce, který své aktivity cílil na zapojování veřejnosti do ochrany těchto velkých šelem, měl za cíl zvýšit povědomí a rozvíjet aktivity směřující k trvalé udržitelnosti a samofinancování ochrany těchto ohrožených druhů zvířat. Existuje a existovala i řada dalších projektů s podobným zaměřením, žádný z nich se však dosud nezaměřil na tak rozsáhlé území. V rámci projektu došlo totiž k pokrytí území o rozloze 8 000 km². Jednalo se především o oblasti lemující severní hranici České republiky – Krušné hory, České Švýcarsko, Krkonoše, Jizerské hory a Jeseníky.

Mezi další velmi zajímavé údaje patří například 348 zapojených dobrovolníků a pracovníků. V rámci projektu bylo realizováno 1029 pochůzek a prochozeno 14 037 km. Fotopasti byly nainstalovány na vytyčeném území 293 lokalit, na kterém byly dohromady v provozu po dobu 48 349 fotodní (data zahrnují také navazující území na Slovensku (slovenská strana Beskyd a Javorníků), kde monitoring v průběhu trvání projektu z Norských fondůpodpořila Nadace EuroNatur).

“Doba realizace projektu potkala se začátkem rekolonizace severních a východních Čech vlky, kteří postupně obsadili Broumovsko, Krušné hory a další naše pohoří. Díky projektu jsme tak mohli podchytit šíření šelem hned zpočátku a místním zoologům a chovatelům předat naše zkušenosti, získané v předchozích letech na česko-slovenském pomezí“, doplnil Miroslav Kutal, který dnes pracuje především jako akademický pracovník na Mendelově univerzitě v Brně.

Projekt přinesl nové informace o výskytu zájmových druhů v lokalitách N2000 a posílil v nich efektivní řízení a především monitoring. Státní ochrana přírody tak získala kvalitní podklady, které jsou potřebné při rozhodování o ochraně těchto konfliktních druhů a pro jejich případný management. Projektu se také podařilo kromě monitoringu a jeho analýzy naplnit svoji další ambici a pozitivně ovlivnit smýšlení veřejnosti o velkých šelmách žijících v české přírodě.

Hnutí DUHA přejeme hodně štěstí v jejich další práci a také v otevřených výzvách programu Životní prostředí, podpořeného z Norských fondů 2014 – 2021.