V Táboře se prolínají dva projekty podpořené v rámci programu Lidská práva, oba úzce provázané, a přesto každý jiný. Na městském úřadě byly díky projektu "Všichni společně" zřízeny pozice dvou romských poradců a asistenta prevence kriminality. Snahou je jak zapojení romské komunity, tak i posílení její odpovědnosti za aktuální dění ve městě. Kromě toho propojuje projekt  spolupráci všech dalších aktérů na cestě k vytyčenému cíli. 

Nezisková organizace Cheiron T, o.p.s. pak v rámci projektu motivujícího ke vzdělávání pracuje s dětmi a mládeží ve dvou volnočasových klubech a ve spolupráci s romskými poradci a terénním pracovníkem vysvětluje dětem i rodičům důležitost vzdělávání. 
 

Projekt "Všichni společně" dostal kjednomu stolu subjekty, které se inkluzí romské minority v Táboře zabývají: městský úřad, školy, sociální pracovníky, městskou policii, odborníky na oblast bydlení, zaměstnávání a dluhové poradenství. Také se snaží zlepšit komunikaci mezi minoritou a majoritní částí společnosti. „Díky Norským fondům jsme mohli projekt ušít na míru své aktuální situaci,“ pochvaluje si starosta Tábora Štěpán Pavlík. A po roce a půl to nese první výsledky.

Dva Romští poradci překlenují propast každý z jedné strany 

Lenka Pokošová a Michal Kulhavý jsou od loňského roku zaměstnaní na městském úřadě v Táboře na nových pozicích romských poradců. Na počátku zmapovali pomocí dotazníku to, co táborské Romy pálí nejvíc, a nyní je jejich denním chlebem pomáhat romské komunitě s každodenními problémy.

Michal Kulhavý – romský poradce města Tábor                   Lenka Pokošová – romská poradkyně města Tábor

„Po roce společné práce musím konstatovat, že je hodně přínosné, že jsme se sešli takto v rámci jednoho týmu. Vzájemně se doplňujeme,“ komentuje Michal Kulhavý to, že zatímco on patří do majoritní skupiny, jeho kolegyně Lenka Pokošová je součástí romské minority. A jedním dechem dodává, že po roce se podařilo od počáteční nedůvěry a skepse Romů vůči  novince v podobě dvou městských romských poradců posunout do stavu, kdy jim Romové již více věří, s některými spolupracují na společných akcích.  

Jeho kolegyně, romská poradkyně Lenka Pokošová, mluví o svém poslání otevřeně: „Naším cílem je, aby se zlepšila komunikace mezi majoritou a minoritou, snížila se diskriminace a skončilo dělení táborů na Romy a bílé.“ Dodává, že konkrétní výsledky už jsou vidět: „Romští obyvatelé už se začínají zapojovat. Například Marcele Bikárové, která dlouhodobě vede taneční soubor Čiriklore, jsme pomohli získat peníze od nadace na uspořádání jednodenní folklórní přehlídky, která se konala na den Romů. Vystoupily na ní zdejší i vzdálenější kapely a taneční soubory,“ líčí Lenka. 

Den Romů v Táboře, květen 2023 (foto: město Tábor)

S tím souhlasí i kolega Michal: „Mezi Romy je spousta šikovných dětí i dospělých, kteří dělají hodně kvalitních věcí: romskou hudbu, tanec. Problémem je, že jim chybějí lídři, organizátoři, zkrátka ti, kteří by byli schopní nápady zrealizovat, nebo na ně sehnat finanční prostředky. Teď po roce se na nás Romové obracejí s žádostí o pomoc s organizací vlastních nápadů – tímto způsobem například vzniká nový romský festival, který proběhne v srpnu na Žižkově náměstí.“ Na aktivity dle romských poradců pozitivně reagují i obyvatelé Tábora a místní Romové jim tak mohou ukázat, že něco dokážou. 

Práce v terénu

Ještě blíže je romským dětem a rodinám Erik Kováč. Jako malý si přál být policistou. Teď se mu sen částečně splnil: v Táboře obléká uniformu asistenta prvence kriminality. Vyrostl v táborské vyloučené lokalitě Fišlovka. Dnes ji pravidelně navštěvuje pracovně, stejně tak i další problémové lokality – centrum nebo autobusové nádraží. Komunita ho uznává a práce ho naplňuje: „Jsem rád v terénu a pak, když odcházím domů a vím, že jsem zabránil nějaké trestné činnosti, nebo tomu, aby někdo někomu ublížil, hřeje mě to u srdce. Lidi mi děkují, cítí se bezpečněji,“ vypráví sympatický Rom. Svou práci dělá i kvůli svým dětem: „Tábor je pěkné město a bylo by škoda, abychom tu proti sobě bojovali,“ usmívá se Erik a dodává, že i ve svém volnu romským dětem ukazuje, že čas se dá trávit i smysluplněji, než zevlováním a výtržnostmi. Kluky bere třeba na ryby, nebo je učí hrát na bicí.

Asistent prevence kriminality Erik Kováč

Práci obou poradců i asistenta prevence kriminality vyzdvihue i starosta Tábora: „Chodí ven, pracují přímo s konkrétními lidmi, rodinami a dětmi. A jsme moc rádi, že to funguje.“

Škol(k)a jako základ

Společným tématem práce všech je vzdělávání. Romští poradci Lenka a Michal často s rodiči řeší důležitost vzdělání, včetně toho předškolního. Terénní pracovník Erik zase po městě hledá záškoláky a s ostudou je posílá do školy. „Kluky motivuju k tomu, aby do školy chodili, a říkám jim: jednou můžeš nosit uniformu jako já. Jednou můžeš dělat práci, která tě bude bavit, a ne že budeš koukat na lidi z výkopu,“ vypráví asistent prevence kriminality s tím, že on sám sice nepatřil ve škole k propadlíkům, ale kdyby měl ve vlastní rodině více podpory, dotáhl by to jistě dále.

Na vzdělávání se zaměřuje i druhý projekt podporovaný z Norských fondů, jehož realizátorem je nezisková organizace Cheiron T. Její ředitel Roman Varga vysvětluje: „V projektu se zaměřujeme na celkové klima ve škole, spousta romských dětí totiž vypadává ze společných aktivit třídy. Důvodem jsou třeba finance nebo chybějící motivace rodičů, kteří nevidí smysl v tom, aby dítě žilo se svojí třídou.“  Dalšími aktivitami projektu je přibližování romské minority a většinové společnosti formou volnočasových aktivit. Největším oříškem prý bývá přesvědčit některé rodiče, aby posílali své děti do školky nejen na poslední rok, ale už od raného věku.

Ředitel Cheironu  Roman Varga

Volnočasový klub s přesahem do sociální práce
Cheiron v Táboře provozuje dva kluby pro děti a mládež. V Cheironu v centru i v Bejváku na sídlišti Nad Lužnicí jsou ale volnočasové aktivity jen prostředkem k tomu, aby se mohli s dětmi bavit o tom, co je trápí, a pomoci jim.  Díky Norským fondům si zde mohli dovolit věci, které nejsou úplně běžné, a zaplatit externisty – s dětmi tak pracuje speciální pedagog, arteterapeut, muzikoterapeut. Osvědčené věci by rádi udrželi i po skončení projektu. „Aktivity dávají smysl. Děti rozvíjejí, baví,“ říká ředitel Roman Varga. „Celá oblast sociálních služeb je silně podfinancovaná a my jako sociální pracovníci se snažíme od expertů z jiných oborů, kteří jsou aktuálně z projektu placeni, něco přiučit. To si pak poneseme dál ve své práci,“ uzavírá Roman. 

Volnočasový klub Bejvák na sídlišti Nad Lužnicí

Doporučení pro další města?
Táborští jsou po skončení a vyhodnocení projektů připraveni své zkušenosti sdílet s dalšími obcemi. Jak ale upozorňuje táborský starosta Štěpán Pavlík: „Je to tak specifická oblast, že řešení nelze napasovat na každé město stejně. Ale doporučuji – zajímejte se o možnost využití této cesty,“ chválí využití romských poradců, asistenta prevence kriminality a provázání spolupráce napříč všemi obory i spolupráci s neziskovkou pracující s dětmi. „Vyplatí se to. U nás jsme vděčni, že to funguje,“ uzavírá starosta.

Starosta Tábora Štěpán Pavlík při natáčení videa o projektech

---

Projekty" Všichni společně" a "Motivace ke vzdělávání od školky až po střední – podpora dětí i rodičů" jsou podpořeny Norskými fondy prostřednictvím Programu Lidská práva. Cílem programu je zlepšit situaci v oblasti lidských práv (včetně oblasti domácího a genderově podmíněného násilí) a bojovat proti diskriminaci a extremismu v České republice. Program podporuje implementaci lidskoprávních standardů v České republice. Je také přímo zaměřen na podporu ohrožených skupin s vysokým rizikem diskriminace a sociálního vyloučení, jako jsou například Romové.

Více o programu: Program Lidská práva
Více o Norských fondech: Fondy EHP a Norska 
 

Název projektu:	Všichni společně  /  Motivace ke vzdělávání od školky až po střední – podpora dětí i rodičů
Realizátor projektu:	Město Tábor  / Cheiron T, o.p.s.
Partneři projektu:	Cheiron T, o.p.s.  / Město Tábor
Program:	Lidská práva
Grant:	2 568 543  Kč  /  2 916 901 Kč
Cíl projektu:	Projekt "Všichni společně" posiluje hlas romské komunity a její odpovědnost při řešení aktuálních témat na území obce s rozšířenou působností Tábor. Město zaměstnává dva romské poradce, kteří spolupracují s různými odbory městského úřadu, školami, neziskovými organizacemi, policií i se samotnou romskou komunitou. Cílem projektu je důslednější řešení palčivých problémů v rámci romské menšiny, jako je vzdělávání, nezaměstnanost, bydlení, sociální vyloučení nebo kriminalita mládeže.  Cílem projektu "Motivace ke vzdělávání" je řešit neúspěch romských dětí ve vzdělávacím systému na území ORP Tábor pomocí nástrojů sociální práce, volnočasové a speciální pedagogiky, skrze vzájemně se doplňující aktivity zaměřené na rodiče, děti a odborníky. Projekt se zaměřuje na motivaci rodičů směrem k uvědomění si významu všech stupňů vzdělávání.