Paměť, kreativitu, zvířecí a lidský mozek - tato témata bude zkoumat letošní ročník sympozia Více-než-lidská zvědavost. Projekt na pomezí vědy, umění a péče o krajinu se odehraje na konci července na lesním a lučním pozemku v Orlických horách. Jádrem programu pod širým nebem budou přednášky, workshopy, umělecké performance, ale také kino a koncerty.

Unikátním mezioborovým propojením ožijí téměř tři hektary lučního a lesního pozemku v Orlických horách od 28. do 30. července, letos již počtvrté. Sympozium Více-než-lidská zvědavost pořádané kurátorskou organizací Are přivítá české i zahraniční hosty z řad vědců, teoretiků a umělců. Návštěvníci si budou moci vybrat účast v jedné ze tří sekcí: první se zaměří na téma zvířecího mozku a druhismu, druhá na paměť a tělo a třetí na propojení lidského mozku a umění. Program je otevřený také dětem, které se budou moci zapojit do Dětské lesní skupiny. Zúčastnit se může kdokoliv a zdarma, stačí se dopředu zaregistrovat.

“Symposium je pro nás způsob, jakým se zapojit do diskuse o společenských proměnách a environmentálních výzvách, se kterými se setkáváme ve světě, který nás obklopuje. Název sympozia - Více než lidská zvědavost - odkazuje na naši snahu tyto otázky, v rámci možností, nahlížet a prožívat i z jiné než lidské perspektivy. I proto nás tolik zajímají vědecké poznatky o lidském a zvířecím mozku,” říká za organizátorky Tereza Porybná. Program sympozia propojuje vědu, ekologii a umění a zapojuje jak etablované osobnosti, tak nastupující generaci. Mezi hosty sympozia budou mimo jinými italský neurovědec Vittorio Gallese, který spolupracoval na objevu zrcadlových neuronů, český historik umění a neurověděc Petr Adámek, odborník na umělou inteligenci David Černý, britská umělkyně Oreet Asheri, etolog Filip Jaroš, kanadská spisovatelka a profesorka environmentálních studií Catriona Mortimer Sandilands, americký antropolog Joe Duvit, umělci Jiří Kovanda, David Fesl, umělkyně a raperka Kateřina Konvalinová, berlínská umělkyně a hostující profesorka pražské UMPRUM Ozlen Atlin a mnozí další.

Sympozium navazuje na dlouhodobé mezinárodní aktivity spolku Are, který letos díky finanční podpoře Fondů EHP 2014-2021 v rámci programu Kultura mimo jiné intenzivněji spolupracuje s norskými umělci a umělkyněmi.

Účastníci sympozia budou mít možnost vybrat si jednu z tematických sekcí a aktivně se zapojit do programu, který zahrnuje přednášky, panelové diskuze, umělecké performance, krajinné a architektonické intervence, workshopy, kolektivní imaginace, kino a koncerty.

Přehled programových sekcí: od zvířecího mozku po paměť

Programová sekce V netopýřím mozku bude zaměřena na buducnost zvířat a druhismus. Kurátorkami sekce jsou anto_nie, Edith Jeřábková, Denisa Langrová, Ruta Putramentaite a Alex Sihelsk. “Držení zvířat v laboratořích různého typu bez vazeb k jejich přirozenému prostředí radikálně potlačuje jejich smyslové vjemy a snižuje či zcela eliminuje plasticitu mozku, ovlivňuje tak nejen kvalitu zvířecích životů, ale také kvalitu jejich vědeckého zkoumání,” přibližují téma kurátorky. “Název sekce navazuje na stať Thomase Nagela z roku 1974 „What Is It Like to Be a Bat?“ (Jaké je to být netopýrem), v němž tento americký filozof dokazuje, že je mimo lidské poznání zjistit, jaké je to být netopýr, člověk může pouze vnímat, jaké je to být člověkem, který si představuje, že je netopýr. Pouze netopýr ví, jaké je být netopýrem.” Součástí programu budou jednak odborné přednášky, debaty nebo čtení, následovat bude společná facilitovaná trans-AI-zvířecí imaginace o budoucnosti zvířat, která bude inspirací pro antalogii textů, která vyjde po sympoziu.

Sekce Po paměti (paměť, tělo, krajina) se zaměří na zkoumání způsobů, jakými se vzpomínky zapisují nejen do mozku, ale i celého těla, do krajiny a kulturního vědomí. “Vzpomínky jsou naše stroje času. Existují současně v přítomnosti, minulosti i budoucnosti, vynořují se z minulých kontextů a ovlivňují nové. Žádají si sdílení, protože paměť nelze snadno udržet v izolaci od jiných bytostí nebo od našeho okolí. Stejně tak je tomu i v paměťových centrech v našem mozku,“ přibližují kurátorky sekce Katrine Elise Pedersen a Tereza Porybná. “Pokud je však svět zapsán v našich vzpomínkách, jak jsou vzpomínky zapsány ve světě?” Vedle přednášek nebo performance budou součástí programu také interaktivní workshopy v podobě hlubokého naslouchání nebo tréninku paměti. “Budeme se dívat, poslouchat, mluvit  hýbat se, vzpomínat a zapomínat,” doplňují kurátorky.

Sekce Zprostředkování bude hledat spojitosti mezi uměním, společností a lidským mozkem. “Umění utváří způsoby, jakými vnímáme náš svět, jak se sbližujeme jako lidé a jak chápeme sami sebe. V posledních letech se empirické studie z oblasti psychologie, sociálních věd, filozofie a neurověd zabývají rolí, kterou umění hraje při určování a odhalování povahy lidských interakcí,” přibližují kurátoři Zuzana Blochová, Matthew Pelowski a Tereza Hadravová. Program zahrne přednášky a diskuse s umělci, vědci a teoretiky z různých oborů. Nedílnou součástí programu jsou dechová a meditační cvičení a čas na setkání s uměleckými díly v okolní krajině. 

Dětská lesní skupina nazvaná Stromy a lidé bývali přátelé zve mladší účastníky na cestu za duchy lesa. “Pokusíme se naladit na ně, propojit se s nimi, odložit masky, které nás svazují a vytvořit nové i dočasné identity,” popisují Jana Landsingerová, Magda Stojowská, Barbora Kleinhamplová a Eva Koťátková, které skupinu připravují. “Bude se chodit, běhat, tancovat, tvořit, učit se od mimolidského světa, vyrábět masky, vyprávět příběhy.”

Dramaturgii filmové projekce připravila v Londýně působící kurátorka Lucia Pietroiusti, která vede programy spojující umění a ekologii ve známé londýnské Serpentine Gallery V rámci hudebního programu vystoupí Slávek Kwi a Marteena.

Čtvrtý ročník lesního sympozia Více-než-lidská zvědavost proběhne od 28. – 30. 7. 2023 na lesním a lučním pozemku mezi obcemi Hnátnice a Písečná v Orlických horách. Symposium je součástí dvouletého projektu Les. Více-než-lidská zvědavost, který organizuje spolek Are. Projekt pracuje na pomezí současného umění, ekologie, etologie a neurovědy a jeho součástí je i řada uměleckých rezidencí, publikací, videí a on-line aktivit.

Spolek Are je mezinárodně působící kurátorská organizace, která od roku 2019 vlastní a pečuje o lesní a luční pozemek v Orlických horách, a která iniciovala vznik společenství pro pěstování, teorii a umění Les.

Projekt Les. Více-než-lidská zvědavost je financován z Fondů EHP 2014-2021 v rámci programu Kultura, Evropskou unií - Next Generation EU, Národním plánem obnovy, Ministerstvem kultury, Magistrátem hl. města Prahy, Státním fondem kultury, Office for Contemporary Art Norway (OCA) a městem Oslo.

Partnery jsou instituce pro současné umění Kunsthall Trondheim a rezidenční centra Røst Air
a Ovenecká 33 a Emblem Hotel.

Více na: https://les-woods.net/