Výstava “Praha feministická. Místa, kde se psala historie” v Kampusu Hybernská v Praze unikátním způsobem představí místa spojená s historií ženského hnutí v Praze. Byla zahájena vernisáží v předvečer MDŽ, ve čtvrtek 7.3.2024 a potrvá do 12. dubna.

Na výstavě se objeví i i dosud nepublikované materiály z Archivu Elišky Krásnohorské (ve správě organizace Gender Studies, o.p.s.), například cenné fotoalbum z osobní pozůstalosti Elišky Krásnohorské. Představena byla také digitální mapa míst (domů a památek) v centru Prahy, která jsou spjata s feministickým hnutím. Veřejnost bude také seznámena s nově vzniklou online encyklopedií významných postav ženského hnutí, jako byla například Eliška Krásnohorská nebo Františka Plamínková.

Expozice se soustředí na přelom 19. a 20. století a období první republiky, ale částečně pokrývá i období moderních dějin, včetně působení představitelek ženského hnutí za druhé světové války nebo v období disentu a normalizace. Součástí výstavy jsou exponáty z osobního života socioložky, disidentky a zakladatelky Gender Studies Jiřiny Šiklové, cenným artefaktem jsou například její dosud nevystavené dopisy z vězení (“Budoár Jiřiny Šiklové”, vybudovaný speciálně pro příležitost výstavy).

Celou expozicí provází fiktivní postava Anny Kovářové, která nabídne neotřelý pohled na milníky z historie českého ženského hnutí 19. a 20. století z perspektivy několika generací žen. Návštěvnictvo výstavy se také bude moci zapojit do tvorby interaktivního exponátu a zanechat vlastní stopu v novodobé feministické historii Prahy.
„Chceme zviditelnit ženy, které sehrály zásadní roli v ženském hnutí, bojovaly za volební právo žen, za možnost studovat a pracovat, za důstojnou odměnu či sociální zabezpečení. Ženy jako Karolina Světlá, Eliška Krásnohorská, Františka Plamínková nebo Anna Rypáčková zůstávají veřejnosti stále málo známé a v učebnicích často chybí. Jejich činy přitom měly dopady na celou společnost a mohou stále sloužit jako zdroj inspirace. Výstava Praha feministická navíc přibližuje dějiny Prahy nejen skrze konkrétní příběhy žen, ale také domů v Praze, okolo kterých chodíme běžně do školy, do práce nebo na kávu, a přitom třeba ani nevíme, že se tam odehrávaly zásadní milníky feministické historie, která nás ovlivňuje dodnes,” říká ke konceptu výstavy její spoluautorka a historička Marie Koval.

Doprovodným programem výstavy byla na Mezinárodní den žen pátrací hra s oživlými místy paměti pro školy i pro veřejnost a poté 9. dubna diskusní večer o historii ženského hnutí na Islandu s hostkami z Islandské národní knihovny.

 

Výstavu Praha feministická. Místa, kde se psala historie pořádá Gender Studies, o.p.s. v rámci projektu Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové: po stopách ženské vzdělanosti, který je podpořen Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem prostřednictvím Fondů EHP (Program Kultura).

V roce 2023 již proběhla související výstava ŽENY MOHOU… Vzděláním k nezávislosti. Uskutečnila se v březnu a dubnu na pražské Náplavce mezi Café (A)VOID a (A)VOID Gallery. Venkovní panelová výstava představovala dějiny českého ženského hnutí a život Elišky Krásnohorské, která byla významnou spisovatelkou a také jednou ze zakladatelek emancipačního hnutí u nás a iniciátorkou ženské vzdělanosti.

 

Foto: Gender studies o.p.s. a Alder Art

Finanční mechanismus: Fondy EHP

Program: Kultura

Projekt: Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové: po stopách ženské vzdělanosti