Jak by měla vypadat nová definice trestného činu znásilnění? Odborníci představili možné varianty na kulatém stole k tomuto tématu
Vydáno
Výbor pro sociální politiku ve spolupráci s organizací Amnesty International a spolkem Konsent na půdě Senátu dnes uspořádali kulatý stůl na téma „Možné varianty definice trestného činu znásilnění“. Účastníkům a účastnicím byly prezentovány jak zahraniční varianty trestného činu znásilnění, tak úskalí českého právního řádu a co by mělo být zváženo při vytváření nové definice v České republice.
V dubnu oznámil ministr spravedlnosti, že zadal svému ministerstvu, aby vypracovalo dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Jak by tyto varianty mohly vypadat a jaké jsou jejich přínosy a potenciální úskalí dnes debatovali odborníci a odbornice na danou problematiku. Na kulatém stole vystoupili náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, advokátka Adéla Hořejší a právnička z Parlamentního institutu Marta Krausová
„Jsem ráda, že téma sexuálního násilí se čím dál tím více otevírá i na půdě Senátu. Je velice důležité, aby nová definice byla nastavena tak, že skutečně bude pokrývat reálné případy znásilnění. Ročně se stane až 12 000 znásilnění, ale pouze 5 % je nahlášeno na policii. Věřím, že nová definice přispěje k vyšší míře nahlášení.“ řekla předsedkyně Výboru pro sociální politiku Miluše Horská.
„Trestní zákoník v České republice nedefinuje znásilnění souhlasem, ale donucením či zneužitím bezbrannost. Současná definice je nedostatečná, protože často nepokrývá případy, kdy byla oběť tak paralyzována strachem, že se nedokázala aktivně bránit. Z odborných studií vyplývá, že tuto reakci má až 70 % obětí znásilnění. Prosazujeme proto, aby nová definice byla založena na absenci souhlasu oběti.“ řekla Irena Hůlová z Amnesty International
Již 14 evropských států má definici znásilnění založenou na souhlasu. Marta Krausová z Parlamentního institutu představila definici trestného činu znásilnění v zahraničních úpravách a v mezinárodně právním kontextu. Vycházela ze studie, kterou na dané téma zpracovala společně se svou kolegyní.
Advokátka Adéla Hořejší mluvila o tom, proč je zapotřebí právě definice založená na souhlasu a také o tom, jaké tresty se za znásilnění ukládají, zatímco náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák představil, jak nad novými variantami definice uvažuje ministerstvo.
„Téma nápravy definice znásilnění se stalo jedním z nejvíce diskutovaných témat na poli sexuálního násilí a boji proti němu. Jsem ráda, že se nyní přesouváme v debatách k tomu, jak by nová definice měla vypadat a věřím, že zákonodárci a zákonodárkyně budou již, co nejdříve projednávat danou novelu.“ dodává Johanna Nejedlová z organizace Konsent.
Znásilnění je jeden z nejzávažnějších a nejvíce zraňujících trestných činů. Často má dlouhodobé negativní zdravotní i společenské dopady. Zasahuje nejen oběť, ale i její okolí. S traumatem se velká část obětí vyrovnává dlouhou dobu, část dokonce celoživotně. K dlouhodobým následkům dochází až u 90 % obětí. Podle britského průzkumu se jedná o zločin, kterého se ženy obávají více než kteréhokoli jiného.
Více o projektu "Když to nechce, tak to nechce": Když to nechce, tak to nechce | Schválené projekty | Ministerstvo financí ČR - EHP a Norské fondy (eeagrants.cz)