Za posledních deset let došlo k výraznému posunu vnímání a citlivosti mladé generace vůči různým menšinám žijícím v ČR. Potvrdil to výzkum agentury Median, který si od roku 2014 nechává opakovaně zpracovávat vládní kampaň HateFree Culture. Podle výsledků posledního šetření z roku 2023 došlo k největším změnám v postojích vůči Romům, výzkum se však zaměřuje i na vnímání Vietnamců, Rusů, Ukrajinců, muslimů, queer lidí a osob bez přístřeší. Zároveň ukazuje, že mladí méně reagují na hoaxy, mají nižší pochopení pro rasistické vtipy a vnímají pozitivně lidská práva menšin.

Letošní dotazníkové šetření se zabývalo postojem občanů a občanek od 15 do 30 let k jednotlivým menšinám a sociálním skupinám. Z velké části opakovalo otázky z výzkumů z let 2014 a 2021, aby v nich bylo možné sledovat vývoj.

Příspěvek pro trojčata ano, u romské matky je půlka lidí proti

Ve srovnání s roky 2014 a 2021 se v současnosti postoje k Romům posunuly k pozitivnímu vnímání, i když celkově jsou Romové stále ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni nejvíce negativně. V experimentálních otázkách, které zjišťovaly, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry, respondenti Romům stále neměří stejným metrem.

S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by souhlasilo 84 % dotázaných. Ale pokud je matkou Romka, přiznalo by jí příspěvek pouze 58 % (v roce 2014 to bylo pouze 40 %). Podobný posun k lepšímu se projevil v otázce pronájmu bytu Romům – v roce 2014 by ho romskému nájemníkovi pronajalo pouze 31 % mladých lidí, v roce 2023 už celá polovina dotázaných.

Nejpřijatelnější jsou Romové jako spolupracovníci nebo jako dárci krve, nicméně ke zlepšení došlo od roku 2021 téměř ve všech sledovaných parametrech sociální distance. Klesl také počet respondentů a respondentek, kteří vzájemné soužití s Romy hodnotí jako velmi problémové, a naopak se zvýšil počet těch, kteří soužití označili jako spíše nebo zcela bezproblémové. „Postoje k Romům se skutečně zlepšují, mnohem pozitivněji je například vnímané, pokud by Rom či Romka žil/a ve vašem městě nebo sousedství či uzavřel/a sňatek s vaším blízkým příbuzným. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni hůře,” hodnotí situaci Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture. „Přestože se situace od roku 2014 zlepšila, stále se dá o české společnosti říci, že je vůči Romům netolerantní a neměří jim stejným metrem,” dodává.

Zhoršení postojů k Rusům i Ukrajincům

Ke značným změnám došlo v porovnání s předchozími vlnami výzkumu ve vnímání ukrajinské a ruské menšiny. Za problémové označuje vztahy s lidmi z Ukrajiny o 15 % více respondentstva než v roce 2021. U ruské menšiny činí tento nárůst dokonce 18 %. Zcela zásadně zesílil souhlas s výrokem: V posledních letech se jim dávalo v médiích příliš mnoho pozornosti a prokazovali jsme jim víc respektu, než by si zasloužili, a to v případě Ukrajinců o více než 30 % a v případě Rusů o 15 %.

Na druhou stranu výrazně narostl i relativní počet těch, kteří uvádějí, že život lidí z těchto menšin je v ČR komplikovaný. V případě Rusů jde o nárůst o 27 %, u Ukrajinců o 15 %. U obou těchto skupin pozorujeme také zhoršující se tendenci v otázce sociální distance. Dle výzkumníka Aleše Kudrnáče ze Sociologického ústavu může být jednou z příčin zhoršení soustavné mediální pokrytí ruské invaze na Ukrajinu a situace ukrajinských uprchlíků v Česku či vnímané kulturní a hmotné ohrožení.

Tradičně nejpozitivněji vnímaní jsou Vietnamci

Stejně jako v předchozích výzkumech i nyní vyšel jako nejpozitivnější vztah mladé generace k vietnamské menšině, soužití s ní hodnotí téměř všichni dotázaní jako bezproblémové. V experimentálním příkladu podnikatele, který je podezřelý z krácení daní, jsou dokonce respondenti a respondentky příznivěji nakloněni vietnamskému podnikateli než neutrální variantě této situace (ve srovnání s běžnou českou populací).

Na hoaxy o Romech už skočí málokdo

Od roku 2014 mladí Češi a Češky věří stále méně mýtům a poplašným zprávám (hoaxům) na adresu Romů. „Výrazně méně jich pokládá za pravdivé zprávy o nároku romských rodin na vyšší dávky, o důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,” říká Lukáš Houdek. Například hoax o lécích zdarma pro Romy nyní označilo za lež 60 % respondentstva, v roce 2014 ho prokoukla jen třetina.

Roste informovanost o násilí z nenávisti

Napříč časem u mladých lidí roste také informovanost a citlivost vůči předsudečnému násilí, tedy násilí z nenávisti. To je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči skupině, kterou v jeho očích reprezentuje napadený. Situaci, když někdo někomu nadává, že je „úchylný buzerant”, považovalo za násilí z nenávisti v roce 2014 61 % dotázaných, letos počet narostl na 74 %. Naopak v případě napadení taxikáře Romem více mladých lidí správně uvedlo, že o násilí z nenávisti nejde. Povědomí o tom, co je násilí z nenávisti, se u cílové skupiny postupně zvyšuje. Celkem 87 % respondentů ho považuje za velké nebezpečí pro celou společnost.

Za rasistické vtipy je ban

Větší citlivost se letos projevila také u online projevů nenávisti a rasismu. Mladí lidé vykazují jednoznačně vyšší tendenci k aktivní konfrontaci v případě nevhodných výroků či vtipů na Facebooku. Připadají jim méně vtipné a daleko rasističtější a urážlivější než v předchozích letech. Nechtějí je tolerovat, jejich autora si odstraní z přátel nebo ho nahlásí Facebooku za porušování pravidel.

Kampaň HateFree Culture je méně pokrytecká než dřív

Mladá generace vystavila uspokojivé vysvědčení samotné kampani HateFree Culture. Zná ji zhruba třetina z nich, což je mírný pokles oproti předchozímu období. Tři čtvrtiny respondentů a respondentek, kteří kampaň zaznamenali, ji vnímají jako „užitečnou“ (což je stejný výsledek jako v předchozím období). Za sympatickou ji nyní označilo o 3 % dotazovaných více (74 %), jako pokryteckou ji vnímá o 7 % méně (24 %).

Kompletní výzkumnou zprávu najdete na webu www.hatefree.cz.

O KAMPANI HATEFREE CULTURE

HateFree Culture je vládní kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti z dílny Agentury pro sociální začleňování. Oficiálně vznikla v roce 2014 na Úřadu vlády ČR, od ledna 2020 funguje na Ministerstvu pro místní rozvoj. V minulosti se zaměřovala ve velké míře na vyvracení hoaxů, aktuálně se věnuje zejména publicistické činnosti. Kromě zveřejňování článků a rozhovorů, kde dává prostor marginalizovaným skupinám a odborníkům, produkuje tematické kampaně nebo videa o inspirativních projektech a lidech. HateFree Culture je v současné době jednou z aktivit v rámci projektu Místo pro všechny, který mimo mediální kampaně zahrnuje také workshopy na školách zaměřující se na řešení konfliktů, komunikaci a multimediální vzdělávání a pomoc při komunikování složitých situací ve vzájemném soužití v regionech. Projekt financovaný z Norských fondů potrvá do dubna roku 2024.