1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?
V otevřené výzvě HROVA3 má organizace, která je v dané výzvě oprávněným žadatelem, možnost podat pouze 1 žádost o grant.

2. Jaká je udržitelnost projektu?
Požadovaná doba udržitelnosti projektů, v rámci kterých jsou realizovány investiční výdaje, je obecně stanovena na 5 let od ukončení realizace projektu. Závazek žadatele splnit tuto podmínku bude doložen prostřednictvím povinné přílohy žádosti o grant Čestné prohlášení žadatele o vlastnictví / jiném užívacím právu. V žádosti o grant žadatel popíše, jak plánuje udržet výstupy projektu po ukončení jeho realizace. Způsob zajištění udržitelnosti výstupů projektu je součástí hodnocení kvality. Pro projekty, kde nejsou realizovány investiční výdaje, není povinná udržitelnost stanovena.

3. Jakým způsobem budou vybíráni externí hodnotitelé podaných žádostí?
Proces výběru externích hodnotitelů začíná konzultací Ministerstva financí s Úřadem vlády, který jakožto odborný garant výzvy sestaví seznam doporučených odborníků. Experti jsou následně vybíráni s ohledem na jejich znalosti a zkušenosti tak, aby byli schopni podané žádosti plnohodnotně a nestranně zhodnotit.

4. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?
Hodnoticí proces se skládá z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli z hlediska kvality, 3) projednání a výběr žádostí Hodnoticí komisí, 4) verifikace celého procesu hodnocení ze strany Ministerstva financí, po kterém následuje schválení vybraných projektů. Tento proces řádově trvá 5-6 měsíců. Datum pro zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit nejdříve za 6 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy.

5. Je možné, aby žádala o grant NNO, která služby pro oběti domácího násilí realizovala v rámci projektu od března 2018 do března 2019?
Ano, tato NNO splňuje podmínky pro podání žádosti, které stanovují zkušenost s poskytováním služeb (pomoci) obětem domácího a genderově podmíněného násilí po dobu minimálně 1 roku. Splnění této podmínky žadatel doloží prostřednictvím povinných příloh žádosti o grant Čestné prohlášení žadatele a Výroční zpráva za rok 2019.

6. Je v rámci výzvy rozdělena finanční podpora dle typu oprávněných aktivit?
Ne, finanční prostředky výzvy nejsou žádným způsobem předem rozděleny. Žadatel může realizovat projekt zaměřený na jeden z oprávněných typů aktivit stanovených textem výzvy (tj. zřizování center pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí nebo zavádění inovačních opatření ze strany poskytovatelů specializovaných služeb pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí) nebo oba typy současně.

7. Do jaké položky v rozpočtu by měla být zařazena pozice sociálního pracovníka? Do kategorie management nebo služby? Jak všeobecně zapracovat personální náklady do rozpočtu projektu?
Personální náklady na manažerské pozice, které se starají o řízení a chod projektu, musí být vedeny pod kapitolou rozpočtu Management. Seznam možných pozic v kapitole Management je fixně daný, žádné další pozice nelze přidávat. Žadatel vybírá a do rozpočtu projektu zařazuje pouze relevantní z následujících pozic: projektový manažer, finanční manažer, účetní, administrátor, asistent managementu. Součástí položek kapitoly Management mohou být případně též související režijní výdaje managementu.

Personální náklady na všechny ostatní, pro projekt relevantní pracovní pozice (např. pozice sociálního pracovníka) musí být vedeny v rozpočtové kapitole Služby, případně Publicita (v kapitole Publicita mohou být evidovány personální náklady pracovníků propagace, např. PR manažera). V souvislosti s personálními náklady upozorňujeme, že je nutné do rozpočtu uvádět hrubou mzdu včetně odvodů zaměstnavatele.

8. Jak detailně mají být do rozpočtu zapracovány stavební úpravy?
Při sestavování rozpočtu projektu je vhodné náklady za stavební práce, které spolu věcně souvisí, sloučit do větších celků a tyto zadávat jako položky do rozpočtu projektu, např. vnější stavební prvky, vnitřní stavební prvky, zahradní prvky, případně např. truhlářské práce, instalatérské práce, sklenářské práce apod. Doporučujeme zaměřit se na největší celky stavebních úprav a do rozpočtu projektu nezadávat jednotlivé položky dle stavebního rozpočtu. Stavební úpravy je též možné do rozpočtu projektu zadat jako jednu souhrnnou položku, jejíž jednotková cena bude odpovídat předpokládané ceně za stavební práce podle projektové dokumentace. Při realizaci větších stavebních úprav doporučujeme do rozpočtu projektu zařadit položku stavební dozor. V případě dotazů k tomuto tématu se na nás neváhejte obrátit pro podrobnější informace.

9. Jaké jsou podmínky předfinancování?
Žadatel může požádat o zálohu na financování projektu do výše max. 60 % požadovaného grantu, přičemž svůj požadavek na zálohové financování v žádosti o grant zdůvodní. V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech se zálohová platba neposkytuje organizačním složkám státu ani státním příspěvkovým organizacím (více viz kapitola 2.10.10 Pokynu pro žadatele o grant).

Žadatel v žádosti o grant uvede celkovou částku požadované zálohy a zdůvodní požadavek na zálohové financování. V případě schválení projektu musí být každá žádost o platbu (včetně zálohové)členěna na investiční a neinvestiční výdaje s tím, že podíl neinvestičních výdajů musí činit minimálně 15 % z výdajů k proplacení.

10. Jak postupovat v případě, že bude realizace projektu dražší, než NNO předpokládala? Může v takovém případě dojít ke změně v projektu?
Případné změny v projektu musí být řádně odůvodněny a splňovat stanovené podmínky. Schválená výše grantu však nejde navýšit.

11. Lze v průběhu realizace projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?
Změny ve schváleném rozpočtu projektu je možné za stanovených podmínek a pravidel uskutečnit. Obecně existují 2 typy změn rozpočtu, nepodstatná a podstatná. Nepodstatné změny uvádí konečný příjemce v příslušné průběžné monitorovací zprávě, podstatnou změnu je třeba řešit v rámci změnového řízení v IS CEDR. V případě nejasností je vhodné změny předem konzultovat se Zprostředkovatelem programu a předejít tak případnému vzniku nezpůsobilých výdajů. Podrobné informace o typech změn a způsobu jejich administrace jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

12. Jsou nějaké specifické podmínky ve vztahu k investičním výdajům v projektu?
Investiční výdaje jsou oprávněné pouze v případě aktivit v oblasti 1) Zřizování center pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí.Investiční výdaje mohou činit až 85 % celkových způsobilých výdajů. Max. 10 % celkových způsobilých výdajů projektu mohou představovat výdaje za nákup nemovitostí.Maximální alokace dostupná k financování investičních výdajů projektů v rámci této výzvy činí 1 000 700 EUR = 26 518 550 Kč.

Pokud v žádosti nebude dodržena podmínka poměru max. 85 % investičních a min. 15 % neinvestičních výdajů, nebude možné žádost předložit.V případě zaměření projektu na realizaci oprávněných aktivit v oblasti 2) Zavádění inovačních opatření ze strany poskytovatelů specializovaných služeb pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí není možné zahrnout investiční výdaje mezi způsobilé výdaje projektu.

13. Je možné žádat finance na opravu nemovitosti, pokud není žadatel vlastník, ale má nájemní smlouvu na 20 let, a to do roku 2035?
Ano, v případě, že je smlouva dlouhodobá, je možné žádat o finance na opravu nemovitosti v nájmu. Nicméně je nutné, aby žadatel zohlednil, jaké má stanoveny výpovědní podmínky, a zda je schopen splnit podmínku pětileté udržitelnosti projektu.

14. Je možné figurovat jako partner ve více projektech?
Partnerská organizace může figurovat jako partner projektu v rámci více žádostí o grant předložených ve výzvě HROVA3. Je však nutné vzít na vědomí, že hodnoticí komise může během hodnocení projektů nedoporučit žádost k financování s ohledem na zamezení duplicitního financování stejných aktivit, případně významných překryvů aktivit projektu.
Příklad: Podá-li v rámci výzvy žádost o grant nezisková organizace A v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 1) a dále je v rámci této výzvy předložena žádost o grant ze strany neziskové organizace D v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 2), hodnoticí komise má možnost jednu z daných žádostí nedoporučit (je-li charakter obou projektů obdobný). Hodnoticí komise může nicméně oba projekty vyhodnotit jako přínosné a doporučit je ke schválení, pak by město M jako partner projektu bylo zapojeno do realizace ve více projektech.

15. Je povinné partnerství se subjektem z Norska?
Partnerství se zahraničním partnerem z Norska není v případě výzvy HROVA3 povinné. Zapojení dalších partnerů do projektu včetně zapojení subjektů z Norska je dobrovolné a odvíjí se od potřeb projektu.

16. Je výzvou požadováno povinné projektové partnerství?
Žádosti nemusí být předkládány v partnerství. Bodově však budou zvýhodněny projekty v partnerství s územními samosprávnými celky České republiky (kraji, městskými částmi, obcemi), které budou realizovány přímo na území daného územního samosprávného celku.

17. Jaké povinnosti má příjemce grantu ve vztahu k publicitě svého projektu?
Konečný příjemce je v průběhu realizace projektu povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity. V případě projektu s grantem vyšším než 13 000 000 Kč musí konečný příjemce zrealizovat tři informační aktivity.Konečný příjemce je dále povinen poskytovat informace o projektu na webových stránkách projektu, popřípadě na stávajících webových stránkách organizace organizace, a to v sekci věnované projektu, v českém jazyce. Alternativně je možné informace o projektu zveřejňovat prostřednictvím profilů na sociálních sítích. U projektů s grantem vyšším než 3 900 000 Kč je konečný příjemce povinen vytvořit webové stránky projektu (jako samostatnou sekci věnovanou projektu na stávajících webových stránkách organizace nebo jako samostatné stránky projektu), a to v českém i anglickém jazyce. I v tomto případě lze alternativně zveřejňovat informace o projektu prostřednictvím profilů na sociálních sítích.

18. Má být projekt auditovaný?
Ne, taková povinnost není stanovena.

19. Cestovné – jak ho správně nastavit?
Kapitola rozpočtu „Cestovné‘‘ obsahuje pouze fixní položky (např. letenka, jízdenka, pronájem vozu, ubytování v ČR, per-diems atd.). Jednotlivé fixní položky, které jsou pro projekt relevantní, lze vybrat a do rozpočtu projektu zařadit vždy pouze jednou. Veškeré věcně příslušné náklady, které do konkrétní fixní položky obsahově spadají, je proto nutné do nákladů dané položky zahrnout. V poznámce je u takové položky nutné uvést její rozpad, tj. popsat jaké náklady daná fixní položka obsahuje. Jako jednotkovou cenu fixní položky lze nastavit průměrnou cenu v celých Kč (např. průměrnou cenu letenek).

V případě zahraničních cest v rámci projektu (jak cesty českých účastníků do zahraničí, tak cesty zahraničních subjektů do ČR) a zahrnutí s nimi spojených nákladů do rozpočtuprojektu žadatel vždy kalkuluje náklady na ubytování, stravné, místní dopravu a pojištění jako paušální částku, tzv. per diems.Způsobilá částka per diems se vypočítá dle počtu nocí strávených v zahraničí. V případě bezplatného ubytování a/nebo stravování se sníží částka per diems o 40 % za ubytování (odpovídající částka za ubytování se snídaní i bez snídaně) a/nebo o 40 % za jídlo (20 % oběd, 20 % večeře). V případě, že konečný příjemce/partner při své zahraniční cestě nepřenocuje, per diems se automaticky sníží o 40 %.

Aktuální výše per diems jsou k dispozici ke stažení zde. Jedná se o sazby vyhlašované EU, které jsou uvedeny v EUR. Pro přepočet paušální částky z EUR na Kč pro kalkulaci celkových per diems doporučujeme použít kurz příslušné vyhlášené výzvy (v případě výzev JU1A a JU1B činí kurz 26,50 Kč/EUR). Žadatel si ovšem může určit vlastní aktuální kurz přepočtu, který uvede v poznámce.

Pokud jsou sazby per diems s ohledem na efektivitu výdajů (např. při vyšším počtu účastníků) příliš vysoké, je možné nastavit jako paušál nižší sazbu, avšak tato musí být dodržena po celou dobu realizace projektu.Hodnotu paušální sazby, uvedenou v rozpočtu žádosti o grant jako jednotkovou cenu položky “per-diems” (příp. uvedenou v poznámce u dané položky), používá konečný příjemce při realizaci projektu při vykazování per diems v žádostech o platbu. Tato výše musí být dodržena po celou dobu implementace.

Příklad pro položku „per-diems“ pro zahraniční cesty v rámci projektu: žadatel bude realizovat cesty do Norska a jeho projektový partner bude cestovat do ČR. Žadatel veškeré per diems pro jednotlivé cesty všech účastníků sečte, jako jednotkovou cenu kumulativní položky „per-diems“ nastaví průměrnou sazbu za 1 noc (v celých Kč) a v popisu položky vysvětlí rozpad částky.

20. Režijní výdaje - z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu projektu?
Nepřímé (režijní) výdaje jsou veškeré způsobilé výdaje, u kterých příjemce prostředků nemůže určit, že jsou přímo přiřaditelné k projektu, ale lze je v jeho účetním systému identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Pokud jednotlivý výdaj nebo jeho část lze přímo přiřadit k projektu, může být zařazen do rozpočtu mezi přímé výdaje.V případě zvolení metody výpočtu režijních výdajů ve formě paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance se celková výše režijních výdajů projektu počítá jako max. 15 % všech projektových mzdových nákladů, uvedených jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby.

Při zařazení položky do rozpočtu projektu je nutné zohlednit kapitolu. Zahrnuje-li projekt mzdové náklady jak v kapitole Management, tak kapitole Služby, je nutné postupovat následujícím způsobem. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete max. 15 % a tuto částku (zaokrouhleně na celá čísla dolů) vložíte do položky „režijní výdaje managementu‘‘. Následně v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje“, jejíž výše bude vypočítána ze mzdových nákladů zaměstnanců evidovaných v kapitole Služby.
Pokud využijete metodu paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů, pak se částka režijních výdajů počítá jako max. 25 % všech přímýchnákladů projektu bez subdodávek. Přímé náklady jsou veškeré výdaje spojené s implementací projektu, které mohou být zaúčtovány a přiřazeny přímo k projektu (např. osobní výdaje na zaměstnance, cestovní výdaje, účastnické poplatky, výdaje na hmotný i nehmotný nový či použitý majetek, spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu).

Subdodávky jsou takové služby, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zajišťovány přímo konečným příjemcem či partnerem projektu, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Položku „režijní výdaje“ je nutné evidovat v kapitole Služby.Volba metody výpočtu režijních výdajů je na žadateli. Je-li do projektu zapojen větší počet zaměstnanců hrazených z rozpočtu projektu, jako finančně výhodnější může být uplatnění paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance. Při menším počtu subdodávek (veřejných zakázek) v rámci projektu může jako vhodnější vycházet uplatnění paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů.