1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?
Ve výzvě „Podpora zapojení občanů do rozhodovacích procesů a veřejných konzultací“ (MGS1) může oprávněný žadatel podat jednu žádost o grant.

2. Režijní výdaje - z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu projektu?
Režijní výdaje představují nepřímé výdaje, které nejsou přímo přiřaditelné ke konkrétnímu projektu, lze je však v účetním systému příjemce prostředků identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Nepřímé výdaje organizace obsahují zejména režijní výdaje spojené s provozem budov (energie, pojištění, úklid apod.) a kanceláře (internetové a telefonní poplatky, tisk, kopírování apod.). Pokud jednotlivý výdaj nebo jeho část lze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu, může být zařazen do rozpočtu mezi přímé výdaje.

V případě zvolení metody výpočtu režijních výdajů ve formě paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance se celková výše režijních výdajů projektu počítá jako max. 15 % všech projektových mzdových nákladů, uvedených jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby. Při zařazení položky do rozpočtu projektu je nutné zohlednit kapitolu. Zahrnuje-li projekt mzdové náklady jak v kapitole Management, tak kapitole Služby, je nutné postupovat následujícím způsobem. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete max. 15 % a tuto částku (zaokrouhleně na celá čísla dolů) vložíte do položky „režijní výdaje managementu‘‘. Následně v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje“, jejíž výše bude vypočítána ze mzdových nákladů zaměstnanců evidovaných v kapitole Služby.

Pokud využijete metodu paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů, pak se částka režijních výdajů počítá jako max. 25 % všech přímých nákladů projektu bez subdodávek. Přímé náklady jsou spojeny s implementací konkrétního projektu a jsou zaúčtovány a přiřazeny přímo k tomuto projektu (např. osobní výdaje na zaměstnance, cestovní výdaje, účastnické poplatky, výdaje na hmotný i nehmotný nový či použitý majetek, spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu atd.). Subdodávky jsou takové služby, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zajišťovány přímo konečným příjemcem či partnerem projektu, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Položku „režijní výdaje“ je nutné evidovat v kapitole Služby.
Volba metody výpočtu režijních výdajů je na žadateli. Je-li do projektu zapojen větší počet zaměstnanců hrazených z rozpočtu projektu, jako finančně výhodnější může být uplatnění paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance. Při menším počtu subdodávek (veřejných zakázek) v rámci projektu může jako vhodnější vycházet uplatnění paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů.

3. Jaké jsou podmínky předfinancování?
Žadatel může požádat o zálohu na financování projektu do výše max. 60 % požadovaného grantu, přičemž svůj požadavek na zálohové financování v žádosti o grant řádně zdůvodní.
Žadatel uvede celkovou částku požadované zálohy v Kč a zdůvodní požadavek na zálohové financování. S ohledem na neinvestiční charakter výzvy „Podpora zapojení občanů do rozhodovacích procesů a veřejných konzultací“ (MGS1) musí být částka investiční zálohy vyplněna jako nulová.

4. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?
Hodnoticí proces předložených žádostí o grant je zahájen až po uzávěrce výzvy pro předkládání žádostí o grant a skládá se z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti žádostí, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli z hlediska kvality, 3) projednání a výběr žádostí hodnoticí komisí, 4) verifikace procesu hodnocení včetně verifikace doporučených žádostí a schválení vybraných projektů.
Proces hodnocení trvá řádově 5-6 měsíců. Datum zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit nejdříve za 6 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy.

5. Lze v průběhu realizace projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?
Změny ve schváleném rozpočtu projektu je možné za stanovených podmínek a pravidel uskutečnit. Obecně existují 2 typy změn rozpočtu, nepodstatná a podstatná. Nepodstatné změny uvádí konečný příjemce v příslušné průběžné monitorovací zprávě, podstatnou změnu je třeba řešit v rámci změnového řízení v IS CEDR. V případě nejasností je vhodné změny předem konzultovat se Zprostředkovatelem programu a předejít tak případnému vzniku nezpůsobilých výdajů. Podrobné informace o typech změn a způsobu jejich administrace jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

6. Jaké povinnosti má příjemce grantu ve vztahu k publicitě svého projektu?
Konečný příjemce je v průběhu realizace projektu povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity související s projektem. Konečný příjemce je dále povinen poskytovat informace o projektu na nově zřízených webových stránkách projektu, popř. na prostřednictvím specializované webové stránky na stávajícím webu organizace konečného příjemce, a to v sekci věnované projektu, v českém jazyce. Alternativně je možné informace o projektu zveřejňovat prostřednictvím profilů na sociálních sítích.

U projektu s grantem vyšším než 3 900 000 CZK, a/nebo projektu v partnerství s partnerem z donorských zemí je konečný příjemce povinen vytvořit webové stránky projektu (jako dílčí sekci věnovanou projektu na stávajících webových stránkách organizace nebo jako samostatné webové stránky projektu), a to v českém i anglickém jazyce, přičemž je možné opět alternativně zveřejňovat informace o projektu prostřednictvím profilů na sociálních sítích.

7. V případě, že žadatelem bude statutární město rozdělené na městské části/městské obvody, může být městská část/městský obvod partnerem projektu?
Ano, městská část/městský obvod může být partnerem projektu. Pro účely výzvy MGS 1 jsou městské části/městské obvody územně členěných statutárních měst chápány jako na samostatné provozní jednotky statutárních měst, které disponují znaky samosprávné územní veřejnoprávní korporace a tudíž mohou být partnery projektu. V případě adekvátního zapojení městské části/městského obvodu jako partnera projektu může být takovému projektu v rámci hodnocení kvality udělena bodová bonifikace (viz hodnoticí kritérium 2.2).

8. Žádost má být vyplněna v anglickém jazyce, v aplikaci CEDR jsou však pole uvedena v jazyce českém – mají být údaje do jednotlivých polí vyplněny v českém nebo anglickém jazyce?
Žádost o grant musí být vyplněna v angličtině s výjimkou polí a příloh, které jsou uvedeny na straně 7 Pokynu pro žadatele. Přestože je v aplikaci CEDR název pole uveden v češtině, žadatelé vyplňují údaje do těchto polí (není-li stanoveno Pokynem pro žadatele jinak) v anglickém jazyce.