V projektu Perinatal.cz se Národní ústav duševního zdraví a Úsměv mámy zaměřily na problematiku duševního zdraví žen v období těhotenství a mateřství. Na oblast, kterou se dosud v České republice nikdo systematicky nezabýval.

Za projektem, který probíhal tři roky od února 2021 do ledna 2024, stojí Národní ústav duševního zdraví, konkrétně psychiatr MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. Ten je předním odborníkem na toto téma v ČR a zároveň odborným garantem projektu.

Rozvážení materiálů do ambulancí a workshop projektu

„Jak se cítíte?“ ptají se nově na gynekologii a v porodnici

Na řadu nemocí a zdravotních potíží se dnes již běžně provádějí screeningy. Ty mají odhalit znaky ukazující na zvýšené riziko rozvinutí onemocnění. Součástí projektu proto je i hledání účinného způsobu, jak vytipovat maminky, které by mohly být psychickými problémy ohroženy.

Cílem doktora Šebely a jeho týmu je nalézt v rámci registrované studie takový test, který by šel jednoduše vyhodnotit a zároveň na co nejvíce rizikových případů ukázal. A který by se v budoucnu mohl stát běžnou součástí zdravotního systému. Screening je totiž nejlepší prevencí závaznějších stavů.  

„Porovnáváme dvě větve testování: ambulantní u gynekologů a v porodnicích, kdy dotazník vyplňují maminky po porodu,“ popisuje A. Šebela hledání způsobu, který by byl nejlepší pro ženu i pro dítě. „Dotazníky se ptají na depresi, úzkost, psychosociální stresy jako zaměstnání, partnerské vztahy nebo domácí násilí. Těhotných se ptáme na budování si vztahu k miminku, po porodu třeba klademe otázky na to, jak si je žena jistá v rodičovských kompetencích, nebo na kvalitu života,“ popisuje dr. Šebela a vysvětluje, že v průběhu studie musejí být dotazníky rozsáhlé, aby nebyla opomenuta nějaká důležitá oblast, která může k rozvoji duševních obtíží vést.  
V rámci projektu ženy dostávaly tablet s dotazníkem ve dvaceti gynekologických ambulancích ve Středočeském kraji, Praze a v Olomouckém kraji a v pražských porodnicích v Krči a na Bulovce, v porodnici v Nymburce a ve Fakultní nemocnici Olomouc

Co se děje dál?

Dotazníky vyhodnocené v Národním ústavu duševního zdraví poukážou na ženy, které se necítí dobře. „Zhruba polovině z nich se pouze zasílají odkazy a kontakty, aby věděly, kam se samy můžou v případě potřeby obrátit. Druhou polovinu pak přímo kontaktují peer konzultantky z Úsměvu mámy,“ vysvětluje odborný garant projektu A. Šebela.

I zde se v průběhu projektu testoval způsob, jakým způsobem ženy vybírat a jak vytipované maminky oslovovat, aby byl systém co nejefektivnější „Nejprve se to vyhodnocovalo na základě skóre, poté si ženy samy mohl zaškrtnout, zda chtějí být kontaktovány,“ popisuje Jana Klečková, která přes 2 roky působí jako peer konzultantka a pomáhá maminkám. Zhruba polovina z těch, které na základě výsledků dotazníků oslovila, se ozvala zpět a měla zájem o nějaký typ konzultace.

Odborným garantem projektu je MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Máma podporuje mámu

Máma podporuje mámu - tak se jmenuje druhá část projektu. Stojí za ní organizace Úsměv mámy z.s., která je zároveň Národnímu ústavu duševního zdraví projektovým partnerem. Právě tým peer konzultantek této organizace vytipovaným maminkám píše nebo volá. „Někdo možnost konzultace využije, někdo ne, vše závisí na tom, jak se maminka aktuálně cítí. Někdo pomoc i odmítne s tím, že po návratu z porodnice domů už je vše v pořádku. Někomu jen stačí slyšet, že existuje možnost pomoci, že je kam se obrátit. Někdo si potřebuje povídat hodinu a pak už se nikdy neozve. A pak jsou klientky, u kterých nastavíme dlouhodobou peer spolupráci,“ vypráví peerka Jana. Sama je maminkou a ráda se účastní něčeho, co považuje za smysluplné. „Mně osobně v porodnici nic takového nabídnuto nebylo a zrovna by se mi to velmi hodilo,“  dodává Jana, máma dvou dětí, která si sama po jejich narození prošla těžkým obdobím.

Naprostá většina Janiných kontaktů s klientkami probíhá telefonicky nebo on-line. „Poskytuje to anonymitu a bezpečí. Maminky často mluví o tom, že je to nebaví. Svěřují se, že čekaly lásku k miminku už od počátku, ale ona hned nepřišla. Tohle se špatně říká z očí do očí,“ popisuje Jana, jejímž posláním je maminky vyslechnout a podpořit ve všech jejich pocitech.

Zapravdu jí dává i její klientka Iva, která využila pomoci peer konzultantky po narození druhého dítěte: „Je to bezpečné prostředí, ve kterém je důvěra, přijetí a uznání pocitů. Místo, kde je úplně v pohodě, že mě něco štve.“

Užívej si to! Je úsměv mámy automatický?

Na co si stěžuješ? Je to přece nejkrásnější období v životě, už se nebude opakovat. Máš krásné zdravé dítě, co bys chtěla! Taky jste někdy slyšeli takové věty?

Jenomže mámy někdy tohle ´povinné štěstí´ neumějí cítit. Pro Ivu nebylo ani jedno z těhotenství nejkrásnějším obdobím života. „Nepálila mě ani tak péče o dítě, ale měla jsem problém s mateřským režimem. Byla jsem najednou doma, ztratila jsem svobodu. A ztratila jsem ekonomickou nezávislost,“ svěřuje se Iva, pro kterou je právě potřeba nezávislosti klíčovým životním tématem a těžce se vyrovnávala s tím, že nemůže při mateřské pracovat tak, jak by potřebovala. V důsledku rozvodu a následně také covidové pandemie navíc přišla o velké množství sociálních kontaktů. V rodině pro své potíže příliš pochopení nenalezla: „Máme v rodině postižené dítě, takže vím, co znamená péče 24/7 a vlastně je mi jasné, že si nemám na co stěžovat,“ popisuje, proč své pocity potřebuje ventilovat jinde. „Před peerkou si nemusím připadat blbě, že mám zdravé děti a mám se dobře. Protože to neznamená, že nemám právo být smutná, stěžovat si, nebo chtít něco jinak,“ uzavírá Iva.

 

Jak se má máma?

Pozitivně celý projekt hodnotí i MUDr. Lucie Beránková, která o nastávající a novopečené maminky pečuje v gynekologické ambulanci. „Projekt se soustředil na ženy po porodu a může být velice důležitým bodem v péči o ženu v šestinedělí. Její nejen tělesná, ale i duševní stránka se podílí na podpoře zdravého růstu a vývoje novorozence i rodiny jako celku. V tomto období ženy prochází změnami jak na fyzické, tak na psychické úrovni. Potýkají se s mnoha výzvami, například se zdravotními problémy, nebo s nelehkou sociální situací.“ popisuje lékařka.

Totéž si myslí i Jana Klečková: „Je důležité se těch maminek i zeptat, jak se cítí psychicky, a ne jim pořád jen měřit teplotu,“ s nadsázkou říká peerka z Úsměvu mámy.

„Ráda bych se stala součástí takového projektu, neboť ve své praxi lékařky na gynekologicko–porodnickém oddělení ani jako gynekolog v ambulanci nemám nástroje, jak o psychiku ženy pečovat,“ dodává MUDr. Beránková s tím, že dotazník a na něj navazující péče o ženy považuje za dobrý nástroj, jak zajistit, aby o ženu bylo postaráno i po psychické stránce.

První krůček k systémovému řešení?

Projektem Perinatal.cz otevřely Národní ústav duševního zdraví a nezisková organizace Úsměv mámy diskusi a zájem o psychiku žen v průběhu těhotenství, porodu a po porodu. V některých zemích, například Austrálii či Velké Británii, funguje péče o ženy, u nichž se v souvislosti s narozením
Projekt, který propojuje plošný screening a na něj napojenou vícestupňovou péči, tak je prvním krůčkem k rozvinuté péči o mateřskou psychiku, kterou známe například z těchto zemí.
 „Určitě mi to hodně dalo. A mělo by to být součástí standardizované péče – vedle gynekologie a porodnictví by psychologická péče měla být k dispozici už od začátku těhotenství. Tak se bude přecházet tomu, aby ženy třeba samy sebe považovaly za blázna,“ říká maminka Iva o peer konzultacích, kterých díky projektu účastnila. „Má to vliv i na partnera. Jsou výzkumy, které říkají, že pokud má maminka dítěte psychické potíže, je o polovinu vyšší šance, že je bude mít i partner. A že je prevence pro systém mnohem lacinější, než následné řešení problému, to je známá věc,“ má jasno Iva.

Závěrečná konference projektu, listopad 2023, Praha

Na video ze závěrečné konference projektu, shrnující jeho výsledky se můžete podívat zde

Text: fondyehp.cz Foto: realizátor projektu

Více o projektu:

Projekt Těhotenství bez psychosociálního stresu – nejčasnější prevence duševních poruch a toxického stresu u dětí je realizován v rámci Programu Zdraví a je financován Fondy EHP

Víc o programu Zdraví

Stránky projektu: Perinatal.cz

 

Název projektu:	Těhotenství bez psychosociálního stresu – nejčasnější prevence duševních poruch a toxického stresu u dětí.
Realizátor projektu:	Národní ústav duševního zdraví, z. ú.
Partneři projektu:	Úsměv mámy, z.s.
Program:	Zdraví
Grant:	10 918 753 Kč
Cíl projektu:	Hlavním cílem projektu je zvýšení podpory duševního zdraví a pohody ještě nenarozených dětí a dětí v době brzy po jejich narození, které jsou vystaveny psychosociálního stresu u jejich matek. Díky realizaci projektu bude v našem prostředí existovat nástroj časné prevence rozvoje duševních poruch a nepohody u rizikových dětí. Díky realizaci našeho projektu se výrazně zlepší budoucí duševní zdraví u těchto rizikových dětí.