O záchraně kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku
Vydáno
V Ústeckém kraji se kousek od Úštěku rozkládá obec Konojedy. Tato vesnice, kde žije jen asi stovka stálých obyvatel, skrývá nečekaný architektonický a historický skvost. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se monumentálně tyčí nad obcí na skalnaté vyvýšenině. Tato barokní památka, kterou nechal vystavět jako díky za uzdravení svého syna František Karel Swéerts-Sporck v letech 1748-52, však byla odsouzena k pomalému zániku. Kostel byl totiž ve 2. polovině 20. století necitlivě využíván armádou a opakované odstřely v nedalekém kamenolomu způsobily porušení statiky. Od 80. let byl kostel vystěhován a opakovaně vykraden a postupně chátral.
Až díky aktivitě Společnosti pro obnovu památek Úštěcka se podařilo získat dostatek prostředků na jeho záchranu a nezbytnou rekonstrukci. Fondy EHP a Norska přispěly v částce téměř 30 milionů korun na záchranu této ojedinělé památky. Představme si krátce tohoto úspěšného příjemce z Ústeckého kraje. Toto občanské sdružení založené roku 2005 tvoří několik málo jedinců, kterým není lhostejný osud památek v jejich okolí. Často se jedná o opomíjené památky, které však tvoří nedílnou součást historie a tváře regionu. Společnost se snaží o jejich a záchranu a údržbu tak, aby se zachovaly i dalším generacím. Často jsou do jejich aktivit zapojeny i místní děti a mládež, které se tak přirozeně učí kladnému vztahu ke kulturnímu a přírodnímu dědictví.
Každého návštěvníka vesnice Konojedy kostel zaujme na první pohled, a to především svou velikostí, kterou by člověk v tak malé obci neočekával. A další překvapení se skrývají uvnitř kostela. Klenby kostela, které získaly svou původní krásu, se tyčí vysoko nad hlavami návštěvníků. Hlavní barokní oltář zaujme svou mramorovou výzdobou, stejně tak mramorová dlažba v presbytáři a také erby na stěnách. Mramor, který je použit na výzdobu kostela, byl dovezen z Rakouska a Itálie, vyniká svou barevností. Další zajímavostí jsou restaurované původní dřevěné lavice, které jsou zapsanou movitou kulturní památkou nebo kamenná podlaha. Do detailů byly restaurovány také původní dřevěné dveře s kováním a kované zábradlí schodiště vedoucí do oratoře.
Vraťme se ale zpět k projektu. Během 14 měsíců byla opravena fasáda včetně obnovení všech architektonických prvků a provedeno statické zajištění budovy, jejíž část stojí na bahnitém podloží. Bylo nutné instalovat všechna nová okna. Dřevěný krov nad oratoří byl tak poškozený, že bylo nutné jej celý vyměnit. Také na lodi kostela bylo nutné opravit krovy a střechu. Interiér byl kompletně obnoven včetně restaurování dveří, podlah a zachovaného mobiliáře. Restaurována byla architektura 7 mramorových oltářů, kazatelna, interiérové dveře, soubor dubových lavic, kříž a Boží oko na západní fasádě lodi kostela.
Do projektu se také zapojil norský partner - nakladatelství ARFO. Jeho přínos spočíval především v kvalitní fotodokumentaci a propagaci projektu i kostela vůči veřejnosti, a také ve sdílení zkušeností s vhodnou formou prezentací kulturních památek - kostelů. Sborník vytvořený v rámci projektu, který dokumentuje celou rekonstrukci, můžete nalézt v příloze tohoto článku.
Studenti katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně si mohli, díky zapojení do projektu, vyzkoušet v praxi své znalosti, a zvýšit si tak svou odbornost. Pod pedagogickým dohledem všechny umělecké prvky a detaily prostřednictvím moderních technologií zdokumentovali a zdigitalizovali. Aktivity projektu pak univerzita zařadila do své vzdělávací činnosti formou studentských praxí, exkurzí a dílčích kvalifikačních prací.
A jak hodnotí celý projekt pan Tomáš Hlaváček ze Společnosti pro obnovu památek Úštěcka, hlavní koordinátor projektu?
„Bylo to opravdu čtrnáct velmi náročných měsíců. Vlastní realizaci předcházela složitá vyjednávání a administrativní práce směřující k úspěšnému splnění všech kritérií dotačního programu. Bylo nutné dojednat spolupráci s jednotlivými partnery, zajistit výběrová řízení. Během vlastní obnovy stavby jsme úzce spolupracovali s památkáři. Bylo nutné dohlédnout, aby byly dodrženy vysoké standarty jak stavebních tak restaurátorských prací. Průběh obnovy nám zkomplikoval rozsah statických havárií zdiva, které bylo nutno operativně řešit. Na druhou stranu bylo krásné zažívat, jak se týden po týdnu zdevastovaný kostel probouzí k novému životu a získává nazpět mnoho ze své původní nádhery. Odměnou je pro nás velký zájem o prohlídku kostela z řad veřejnosti nebo koncerty vážné hudby, které se v kostele příležitostně pořádají a při kterých je kostel opět nabit silnou duchovní energií.“
Přestože kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech leží mimo hlavní turistické trasy, při víkendových prohlídkách ho navštíví i přes sto lidí. Může za to i úspěch v národní soutěži obnovených památek, ve které kostel obsadil druhé místo a v roce 2017 získal také cenu Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost) Národního památkového ústavu, který tak každoročně oceňuje významné počiny v oblasti památkové péče. V lednu 2019 byla obnova oceněna v rámci probíhajícího Czech Architecture Week 2019 udělením ceny hejtmana Ústeckého kraje, což pouze dokládá unikátnost celého projektu. Kostel je v současné době otevřen veřejnosti a je také pro své výborné akustické vlastnosti a mimořádný interiér vyhledáván jako místo pro pořádání koncertů a dalších kulturních akcí.