Jednou z nejvíce kontinuálně podporovaných prioritních oblastí Fondů EHP a Norska je bezesporu oblast vědy a výzkumu. Ve druhém období Fondů se stal výzkumný program co do výše svého rozpočtu jedním z největších, a mohl tak významně přispět k růstu vědecko-výzkumné spolupráce mezi vědeckými týmy a institucemi z České republiky a Norska v rámci projektů základního a aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje.

Podpořeno bylo 23 projektů, tedy pouze necelá 4% ze všech předložených. Jednalo se tak veskrze o vysoce kvalitní projekty. Jedním z těch úspěšně řešených, byl i projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), realizovaný ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, zaměřený na výzkum přípravy štěpů (transplantátů) pro aplikaci v očním lékařství, konkrétně pak na transplantaci rohovky a přípravu geneticky stabilních buněk. O projektu jsem hovořil s docentkou Kateřinou Jirsovou, Ph.D., z Laboratoře biologie a patologie oka Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Vědecko-výzkumné instituce v České republice se dlouhodobě potýkají s limitovanými možnostmi, jak finanční prostředky na výzkum získat. 1. LF UK kromě vlastní institucionální podpory získává finance z mnoha dotačních zdrojů, většinou národních dotačních titulů, například z Grantové agentury České republiky (GAČR) či Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV ČR). Prostředky od GAČR jsou určeny primárně na základní výzkum, AZV podporuje zejména aplikovaný biomedicínský výzkum. Nelze opomenout ani financování z Operačních programů, H2020 a dalších národních i mezinárodních poskytovatelů. Norské fondy v tomto směru poskytly možnost určitého kompromisu mezi oběma typy výzkumu. Projekt na téměř tři roky umožnil vybudovat a udržet kvalitní vědecko-výzkumný tým, v jehož základu byla řada žen, které se do práce vracely po rodičovské dovolené. Je třeba si uvědomit, že čím delší čas je určen na výzkum, aniž by se vědecký tým musel věnovat zajišťování finančních prostředků, tím kvalitnější mohou být dosažené výstupy.

Oblast výzkumu, kterému se zmiňovaný projekt věnoval, se může dotknout každého z nás, např. při závažných onemocněních nebo po zraněních oka. S cíli a výsledky projektu nás dále seznamuje řešitelka projektu, K. Jirsová, která za ideou projektu stála a problematice přípravy buněk a tkání pro transplantace v oftalmologii se věnuje řadu let:

„Hlavním cílem projektu bylo řešit aktuální problémy transplantační medicíny v rámci očního lékařství související s nedostatkem dárcovských tkání a přípravou nových typů tkání. Projekt se skládal za čtyř dílčích částí. Tématem první části byla charakterizace endotelu rohovky (jedná se o vnitřní vrstvu rohovky, která zajišťuje její stabilní hydrataci a průhlednost) a možnosti jeho kultivace a přípravy pro transplantace. Během studia endotelu jsme v rohovce detekovali nový protein – inhibitor proteinázy 9. Zjistili jsme, že se podílí na vzniku zánětu a odhojení štěpu po transplantaci rohovky. Byl vytvořen dvoustupňový model reparace (obnovy) rohovky, výsledky ukázaly, že reparační vlastnosti štěpu pozitivně ovlivňuje přítomnost periferní části endotelu. Výzkum byl zaměřen i na přípravu epitelových limbálních buněk pro transplantaci. Za hlavní výstup považujeme zavedení kultivace limbálních epitelových buněk (limbus je hranice mezi průhlednou rohovkou a neprůhlednou sklérou) na našem pracovišti a nalezení nejvhodnějších experimentálních podmínek z hlediska funkčnosti těchto buněk a zároveň z hlediska schvalovacího procesu v rámci České republiky. Výsledky budou použity i pro zpracování žádosti o klinickou studii a následně pro léčbu pacientů trpících deficiencí limbálních kmenových buněk, ke které dochází po těžkém poškození povrchu oka, například po poleptání vápnem. Zjistili jsme, že biologické látky v kultivačním médiu, které nejsou tělu vlastní, a které nejsou zcela bezpečné, lze nahradit lidským sérem. Vzhledem k horšímu růstu buněk na plastu jsme jako nejvhodnější substrát pro pěstování buněk vybrali a ověřili fibrin, který se používá a je schválen jako léčivo. Výzkum byl oceněn na mezinárodním kongresu Evropské asociace očních bank, na kterém cenu za nejlepší plakátové sdělení získala Mgr. Kristýna Brejchová, Ph.D. Na toto téma v současnosti pracovně navazují i noví studenti laboratoře, kteří se snaží pro pacienty s oboustranným poškozením epitelu rohovky napěstovat vhodné buňky z malého kousku tkáně získaného z vnitřní části tváře. Výrazným výstupem projektu bylo i zavedení testování genotoxického poškození (poškození DNA, například při probíhajícím nádorovém onemocnění) na povrchu oka a jeho použití při vyšetření nemocné spojivky. Spolupráce s českým partnerem i partnery z Norska; Univerzitou v Oslu a s NILU (Ústav zaměřený na výzkum kvality ovzduší) výrazně urychlila směrování a průběh experimentů. Pracovníci z obou institucí svými zkušenostmi, zejména s přípravou limbálních kmenových buněk a standardizovanými genotoxickými vyšetřeními, zásadně přispěli k přípravě dvanácti odborných článků publikovaných ve špičkových zahraničních časopisech.“

Pro případné zájemce jsou všechny fáze projektu popsány a obrazově zdokumentovány na webových stránkách Univerzity Karlovy. Na základě přednášek pro veřejnost, které byly součástí doprovodného projektu, se s problematikou dárcovství a transplantací v očním lékařství seznámila řada lidí z řad odborné i laické veřejnosti. Projekt se dočkal celkově velmi dobrého přijetí a napomohl propagaci tématu jak na národní, tak mezinárodní úrovni.

Nový program Fondů EHP a Norska zaměřený na oblast výzkumu bude vyhlašovat svoji výzvu již koncem tohoto roku. Vědci z 1. LF UK a jejich partneři z České republiky soustavně komunikují s partnery z Norska a pracují na přípravě nové projektové žádosti, se kterou se hodlají ucházet o grant v právě chystané otevřené výzvě. Jelikož je Program „Výzkum“ zaměřený především na výzkum aplikovaný, vědci z Univerzity Karlovy by rádi využili této příležitosti pro realizaci 2. fáze svého projektu, kterou představuje aplikace získaných poznatků v klinické praxi. Nejen v novém kole otevřené výzvy, ale i při dalším bádání přejeme vědcům Univerzity Karlovy hodně štěstí a úspěchů.