Konferenci „Práce s původci domácího násilí – kde jsme a kam směřujeme“ v rámci výzkumného projektu „Zlepšení v oblasti zacházení s pachateli a v oblasti podpory obětí v případech domácího a genderově podmíněného násilí v ČR“, jehož zkratka je ViolenceOFF, uspořádal 6. listopadu v prostorách zotavovny Vězeňské služby ČR v Praze Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

 

Projekt ViolenceOFF, který se soustředí na práci s pachateli domácího násilí a je financován z Norských fondů, poukazuje na skutečnost, že pouhé odsouzení a trest za násilí nezajistí jeho obětem bezpečí. Proto otevírá cestu k omezování násilí především pomocí podpory práce s původci domácího násilí.

Cílem projektu je zlepšit ochranu obětí domácího násilí (jako genderově podmíněného násilí, tedy násilí v partnerských vztazích), zmapovat a popsat stávající situaci v oblasti zacházení s pachateli, podpořit práci s nimi, analyzovat potřeby aktérů ve spolupráci s experty z různých oblastí a poznatky z výzkumu pak přenést a využít v praxi. Navrhnout doporučení k vytvoření účinného systému, jak zacházet s pachateli, což zároveň pomůže zlepšit situaci obětí.

Výsledky projektu jsou určeny především institucím zodpovědným za tvorbu politiky a účinných strategií v oblasti minimalizace domácího a genderově podmíněného násilí.

 „Oceňujeme vysoce kvalifikovanou práci, kterou Institut pro kriminologii a sociální prevenci odvádí,“ uvedl na úvod konference Mgr. Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti. „Získáváme tak důležitá data a poznatky potřebné pro naši práci. Institut má naší silnou podporu,“ ujistil zúčastněné.

Pro dobrou ochranu před násilím je potřeba nejen kvalitní zákonný rámec, ale také zázemí v terénu, kvalitní pracovníci, dostupné služby. „Věřím, že se nám podaří změnit systém k lepšímu. Za poslední dobu, kdy se této oblasti věnuji, přišla řada osob, která se setkala s domácím násilím. Násilí ve společnosti je přítomné více, než jsem si myslel. Věřím, že nalezneme řešení, nebo se k němu alespoň více přiblížíme,“ dodal Karel Dvořák.

Podle Mgr. Radana Šafaříka z Úřadu vlády jde o celospolečenský problém, který je třeba řešit a koordinovat. Je také součástí programového prohlášení vlády. „Stojí před námi řada výzev, nedostatečné množství specializovaných služeb, intervenčních a krizových center,“ řekl Radan Šafařík, podle něhož je třeba zajistit jednotný a zároveň také citlivý přístup k aktérům domácího násilí, zlepšit systém odškodnění obětí.

 

Bez práce s pachateli se mezigenerační přenos nezastaví

Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že pachatelé byli často v době páchání násilí  pod vlivem alkoholu, nebo se v té době léčili z alkoholové závislosti, případně byli pod vlivem drogy. Často mají nižší socioekonomický status, jsou bez zaměstnání, obtížně ho hledají. Jak ale zaznělo z publika, zkušenosti s klienty při řešení domácího násilí dokládají, že mezi násilníky se objevují i vzdělaní a vysoce postavení lidé. Z anamnézy násilníků lze také vyčíst, že mívají například již v dětství nedostatečné rodinné zázemí, kde se sami mohli setkat s násilným otcem, jsou emočně nestabilní, přenášejí si vzorce chování ze své původní rodiny do dalších vztahů a dochází tak k mezigeneračnímu přenosu násilí.

V rámci projektu byly zmapovány i zkušenosti ze zahraničí, příklady dobré praxe a osvědčených postupů, které mohou sloužit jako podpora argumentů ve prospěch efektivních opatření ve strategických dokumentech. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že důležitá je právě nejen pomoc obětem, ale i intervence zaměřená na pachatele domácího násilí, jejich schopnost sebereflexe, způsob práce s hněvem. Inspirací nám v tomto směru může být například Rakousko.

Pro lepší pomoc obětem a práci s pachateli je třeba proškolovat pracovníky všech zúčastněných institucí, jež se na řešení domácího násilí podílejí, na mnoha úrovních je v současné době zcela nedostatečné. Je potřeba vytvořit jednotný ucelený zastřešující systém, který by jednotlivé aktéry propojil, zlepšil vzájemnou komunikaci a spolupráci, předávání informací a umožnil i individuální citlivý přístup k obětem násilí.

Terapeutické programy a intervence pro domácí násilí nabízí v Česku asi 15 organizací. Jsou zavedené, fungují intenzivně, ale postrádají právě systém jednotného zastřešení a propojení. Jejich kapacita je navíc nedostatečná, na zapojení do programu se čeká i tři měsíce.

 

Je třeba vyřešit nedostatek kapacit a financí

Otevírá se i otázka výše trestů pro násilníky, která je často vnímána jako nedostatečná a sama o sobě oběti neochrání. Proto je důležitá i práce s pachatelem, kterou v současnosti nabízí třeba Diakonie či Liga otevřených mužů. Podle jejich zkušeností je však zásadní motivace pachatele. Pokud dostane pachatel účast v programu nařízenou, často nespolupracuje a není ochoten připustit jakoukoliv vinu. Největší úspěch zaznamenávají tyto programy u fyzického násilí. Tam si ho muži spíše uvědomují. Těžší práce s pachateli je u psychického násilí, protože není tak zřejmé a muži si ho nejsou tolik ochotni připustit.

„Pomocí terapie lze násilí zastavit, zabránit jeho opakování i transgeneračnímu přenosu. Organizace, které takovou terapii nabízejí, ale nedokážou naplnit poptávku po těchto službách. Bylo by proto třeba navýšit kapacity, systémově takové organizace ukotvit a dostatečně financovat,“ upozorňuje Mgr. Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů, organizace, která podporuje muže v jejich osobním rozvoji a zodpovědném partnerství a rodičovství. Nabízí také terapii, kde učí klienty zvládat vztek. Podle výzkumu Ligy otevřených mužů by se chtělo zapojit do programu až 1,4 milionu lidí. Na rozšíření kapacit ale chybí finance.

„I z těchto důvodů jsme ve spolupráci s dalšími organizacemi spustili kampaň Zastav násilí, která o problematice informuje veřejnost,“ říká Josef Petr (pozn: tato kampaň je rovněž financovaná Norskými fondy, programem Lidská práva). „Kampaň je společná výzva řešit násilí včas, než se ještě zhorší. Cílem kampaně je ale také působit i preventivně,“ vysvětluje.

Třetina žen zažila domácí násilí, 30 procent populace se násilí dopouští. Ve skutečnosti však jde podle Josefa Petra jen o špičku ledovce. Násilí je ve společnosti všudypřítomné a drasticky snižuje kvalitu života. Poznamenává i děti, které jsou násilí vystaveni jako pozorovatelé, nebo se jich i přímo týká. Ty se s touto zkušeností pak vyrovnávají i v dospělosti a je zde začarovaný kruh, transgenerační přenos násilí je častý. „I proto má smysl působit na pachatele domácího násilí,“ zdůrazňuje Josef Petr. „Osm z deseti mužů zažilo nějakou formu násilí, bez práce s osobami, které se násilí dopouštějí, nelze problematiku násilí ve vztazích úspěšně vyřešit. Na stránkách www.zastavnasili.cz najdete i mapu podpory pro všechny, kteří se násilí dopouští a chtějí to změnit,“ dodává Josef Petr, z Ligy otevřených mužů.

Text: Advokátní deník

Foto: Fondy EHP Norska

 

O projektu ViolenceOFF (Zlepšení v oblasti zacházení s pachateli a v oblasti podpory obětí v případech domácího a genderově podmíněného násilí v ČR) 

O projektu Zastav náslí (Zvládání vzteku -  práce s původci násilí ve vztazích)

Oba projekty jsou financovány Norskými fondy z programu Lidská práva