Výzva zaměřená na podporu projektů Revitalizace movitého a nemovitého kulturního dědictví končí 30.4.2020 ve 12:00 hod.

Shrnujeme nejčastější dotazy a odpovědi, které pomohou s podáním žádosti o grant.

1. Roční příjem a počet návštěvníků – jak vyplnit v žádosti?

Projekty by měly být naplánovány tak, aby v době realizace projektu došlo jak k revitalizaci, tak ke zpřístupnění a provozu památky a indikátory byly naplněny (tzn. předpokládané naplnění cílové hodnoty indikátorů max. do 4/2024). V případě, že památka nebude přístupná do konce realizace projektu po dobu celých 12 měsíců (a to např. i z důvodu sezonního provozu), vypočtěte hodnotu za 12 měsíců poměrově z počtu návštěvníků za sledované období (např. provoz revitalizované památky 6 měsíců, počet návštěvníků měsíčně 1 000, tj. za 12 měsíců 12 000 návštěvníků). Způsob výpočtu hodnot uveďte v komentáři daného indikátoru.

Indikátory ročního příjmu a počtu návštěvníků souvisí s výsledkem programu a jejich cílové hodnoty jsou monitorovací, na rozdíl od ostatních indikátorů s přímou vazbou na aktivity projektu a jeho rozpočet (výstupy programu, výstupy aktivit a související cílové hodnoty jejich indikátorů), které jsou závazné.

2. Dobrovolnictví a spolufinancování - jak zanést do rozpočtu projektu?

V případě, že je žadatel či partner nestátní (nevládní) nezisková organizace nebo sociální partner a chce využít dobrovolnickou práci na pokrytí až 50% spolufinancování projektu, pak tuto sumu musí zanést do podrobného rozpočtu projektu. Dobrovolnická práce je tedy součástí způsobilých výdajů projektu a dojde tím k jejich navýšení. Navýší se tím rozpočet projektu, ale zároveň se navýší částka, která bude proplacena.

Pokud žadatel nechce dále navyšovat svůj rozpočet, pak je nutné v rozpočtu snížit ostatní výdaje o předmětnou sumu tak aby součet ostatních výdajů a dobrovolnické práce odpovídal celkovému rozpočtu projektu (celkových způsobilým výdajům projektu).

3. Cestovné – jak správně nastavit v rozpočtu projektu?

Kapitola rozpočtu ,,Cestovné‘‘ obsahuje pouze fixní položky, které lze vybrat vždy pouze jednou. Veškeré výdaje, které do této položky spadají, je nezbytné sloučit a jako jednotkovou cenu nastavit průměr jednotlivých hodnot. Tedy pokud žadatel bude uplatňovat cesty na Island a do Norska zároveň, veškeré per diems sečte, jednotkovou cenu nastaví jako průměr sazeb za 1 noc a v popisu položky vysvětlí rozpad částky.

Aktuální výše per diems je k dispozici ke stažení zde. Pokud jsou sazby per diems s ohledem na efektivitu výdajů (např. při vyšším počtu účastníků) příliš vysoké, je možné nastavit nižší sazbu, avšak ta musí být dodržena po celou dobu realizace projektu. Žadatel není povinen per diems uplatňovat, sazba stanovuje pouze maximální možnou hodnotu.

4. Režijní výdaje - z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu?

V případě zvolení metody výpočtu režijních výdajů paušální sazba ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance, pak se počítá z 15 % mzdových nákladů, a to jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete 15 %, ručně vytvoříte položku ,,režijní výdaje managementu‘‘, která nebude vyšší než zmíněných 15 % (zaokrouhleně na celá čísla dolu). Následně (pokud je to relevantní) vytvoříte obdobně položku ,,režijní výdaje Služeb‘‘.

Pokud využijete metodu paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů, pak se počítá z 25 % všech přímých nákladů projektu bez subdodávek. Přičemž přímé náklady jsou veškeré výdaje spojené s implementací projektu a mohou být zaúčtovány a přiřazeny přímo k projektu (např. osobní výdaje na zaměstnance, cestovní výdaje, účastnické poplatky, výdaje na hmotný i nehmotný nový či použitý majetek, spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu).

Subdodávky jsou takové služby, které nemohou být, vzhledem k svému charakteru, zajišťovány přímo příjemcem či partnerem, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Výslednou částku je pak nezbytné ručně vytvořit v kapitole ,,Služby‘‘, která nebude vyšší než 25 % všech přímých nákladů projektu bez subdodávek, a která ponese název ,,režijní výdaje projektu‘‘.

5. Jak nahrát přílohy do IS CEDR?

V tomto video návodu shrnujeme postup jak vyplnit žádost v IS CEDR a jakým způsobem přistoupit k jednotlivým přílohám. V popisu videa (klikněte na „zobrazit více“) jsou uvedeny časové stopy videa pro zhlédnutí vyplnění konkrétní záložky v IS CEDR, příloh a podání žádosti.

Postup s přílohami závisí na jejich charakteru.

• dokumenty, které máte připraveny k nahrání (např. doklad o právní subjektivitě / plná moc / stanovisko EIA), nahrajte v části „Přílohy“ v IS CEDR přes tlačítko „Nový“, kde zvolíte odpovídající typ dokumentu a soubor vyberete z PC a nahrajete.
• dokumenty, které jsou založeny na šabloně (např. Resumé žádosti o grant v anglickém jazyce / Plán rozvoje kulturního dědictví) nejprve vygenerujte v IS CEDR a dále s nimi pracujte dle potřeby. Jakmile budou připraveny, nahrajte je do IS CEDR a pokud je vyžadováno, podepište kvalifikovaným elektronickým podpisem v IS CEDR.

Příklad postupu vložení do IS CEDR u dokumentu „Identifikace vlastnické struktury“:

V přílohách žádosti vygenerujete šablonu Identifikace vlastnické struktury, tento soubor si uložíte do PC, následně do něj doplníte požadované údaje. Poté soubor nahrajte do příloh žádosti, kdy vyberete jako typ Identifikace vlastnické struktury, zvolíte druh soubor, vyberete svůj soubor z PC, zatrhnete pole převést do PDF a následně elektronicky podepíšete tlačítkem podepsat.

Pokud je u přílohy vyžadován kvalifikovaný elektronický podpis v IS CEDR, pak je nutné tuto přílohu vždy vygenerovat v IS CEDR ze šablony (propíše se do ní otisk pro podpis) a dále s ní pracovat pouze elektronicky (tzn. netisknout a nepodepisovat v listinné podobě).

Máte dotazy k realizaci a nastavení projektu? Podívejte se do Příručky pro příjemce, ve které najdete detailní informace k monitoringu, změnám a realizaci projektu, případně nám pošlete dotaz na czp@mfcr.cz.