VŠEOBECNÉ DOTAZY

1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?

V otevřené výzvě malého grantového schématu (JU1A) má organizace, která je v dané výzvě oprávněným žadatelem, možnost podat pouze 1 žádost o grant.

V otevřené výzvě (JU1B) má organizace, která je v dané výzvě oprávněným žadatelem, možnost podat maximálně 2 žádosti o grant, a to:

• max. jednu žádost o grant v roli individuálního žadatele pro projekt bez partnerství s dalšími organizacemi, které by formou case management programu poskytovaly klientům intenzivní odbornou péči,
• a max. jednu žádost o grant v roli žadatele, jakožto zástupce projektového konsorcia pro projekt v partnerství s dalšími organizacemi, které budou formou case management programu poskytovat klientům intenzivní odbornou péči.

2. Je možné podat žádost o grant v otevřené výzvě malého grantového schématu (JU1A) a zároveň v otevřené výzvě (JU1B)?

Ano, organizace může podat žádost jak v JU1A, tak v JU1B.

3. Je možné být žadatelem v rámci výzvy JU1A a zároveň být partnerem v rámci výzvy JU1B?

Ano, organizace může žádat o grant v roli žadatele v rámci výzvy JU1A a zároveň být partnerem ve výzvě JU1B a naopak.

4. Je nutné mít do projektu zapojeného zahraničního partnera (partnera z Norska)?

Neexistuje povinnost zapojení zahraničního partnera do projektu, nicméně projekty v partnerství s organizací z Norska budou v rámci hodnocení bodově zvýhodněny.

5. Je v rámci projektu počet partnerů nějak omezen?

Žádný limit pro počet partnerských organizací zapojených do projektu není stanoven. V rámci jedné projektové žádosti (platí pro JU1A, JU1B) může být zahrnuto více partnerských organizací, a to jak z ČR, tak ze zahraničí. Důležité je, aby partnerství mělo smysl a přidanou hodnotu pro projekt.

6. Jsou k dispozici doporučené sazby mezd a platů pracovníků projektu? U některých pozic členů odborného týmu nebo u norských partnerů se pohybují hodinové sazby poměrně vysoko.

V rámci Norských fondů 2014-2021 neexistují doporučené sazby mezd a platů. Stanovení výše mezd a platů by se mělo řídit podle odměn v místě a čase pro danou pozici obvyklých. Pokud se u některých pozic jedná o vyšší než obvyklé hodinové sazby, je jejich výši v žádosti potřeba řádně zdůvodnit.

7. Očekává se, že náklady vyplývající ze spolupráce s partnerem budou hrazeny pouze z rozpočtu projektu nebo je možné hradit je (případně i částečně) z jiných zdrojů?

V rámci JU1A a JU1B je možné náklady na partnera, ať již českého či zahraničního, hradit z rozpočtu projektu a je také možné výdaje hradit (i částečně) z „vlastní kapsy“ nebo z jiného zdroje financování. Při realizaci projektu bude vždy nutné výdaje ve vyúčtování (v Žádosti o platbu) jasně rozdělit a popsat, co je hrazeno z projektu a co nikoliv.

8. Je či není poskytování dotací v programu Spravedlnost realizováno v režimu de minimis?

Veřejné financování projektů v rámci obou výzev programu Spravedlnost nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 ods. 1 Smlouvy o fungování EU.

9. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?

Hodnoticí proces se skládá z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli z hlediska kvality, 3) projednání a výběr žádostí Hodnoticí komisí, 4) verifikace celého procesu hodnocení ze strany Ministerstva financí, po kterém následuje schválení vybraných projektů. Tento proces řádově trvá 5-6 měsíců. Datum pro zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit nejdříve za 6 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy. Datum nejčasnějšího zahájení realizace projektů může být od 15. září 2021 (platí pro JU1A, JU1B).

10. Je považováno za investiční majetek vozidlo?

Pořízení vozidla a jeho zařazení do majetku organizace představuje pořízení investičního majetku. Vzhledem k tomu, že obě výzvy jsou vyhlášeny jako neinvestiční, výdaje spojené s pořízením automobilu do vlastnictví organizace nejsou způsobilé. Nicméně pořízení vozidla formou operativního leasingu je možné a takové náklady lze zahrnout do rozpočtu projektu (viz Pokyn pro způsobilé výdaje  kap. 3.3.1.).

11. Jaké jsou podmínky předfinancování?

Žadatel může požádat o zálohu na financování projektu do výše max. 60 % požadovaného grantu, přičemž svůj požadavek na zálohové financování v žádosti o grant zdůvodní.

Žadatel uvede celkovou částku požadované zálohy a zdůvodní požadavek na zálohové financování. S ohledem na neinvestiční charakter výzev JU1A a JU1B musí být částka investiční zálohy vyplněna jako nulová.

12. Režijní výdaje – z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu projektu?

Nepřímé (režijní) výdaje jsou veškeré způsobilé výdaje, u kterých příjemce prostředků nemůže určit, že jsou přímo přiřaditelné k projektu, ale lze je v jeho účetním systému identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Pokud jednotlivý výdaj nebo jeho část lze přímo přiřadit k projektu, může být zařazen do rozpočtu mezi přímé výdaje.

V případě zvolení metody výpočtu režijních výdajů ve formě paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance se celková výše režijních výdajů projektu počítá jako max. 15 % všech projektových mzdových nákladů, uvedených jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby. Při zařazení položky do rozpočtu projektu je nutné zohlednit kapitolu. Zahrnuje-li projekt mzdové náklady jak v kapitole Management, tak kapitole Služby, je nutné postupovat následujícím způsobem. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete max. 15 % a tuto částku (zaokrouhleně na celá čísla dolů) vložíte do položky „režijní výdaje managementu‘‘. Následně v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje“, jejíž výše bude vypočítána ze mzdových nákladů zaměstnanců evidovaných v kapitole Služby.

Pokud využijete metodu paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů, pak se částka režijních výdajů počítá jako max. 25 % všech přímých nákladů projektu bez subdodávek. Přímé náklady jsou veškeré výdaje spojené s implementací projektu, které mohou být zaúčtovány a přiřazeny přímo k projektu (např. osobní výdaje na zaměstnance, cestovní výdaje, účastnické poplatky, výdaje na hmotný i nehmotný nový či použitý majetek, spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu).

Subdodávky jsou takové služby, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zajišťovány přímo konečným příjemcem či partnerem projektu, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Položku „režijní výdaje“ je nutné evidovat v kapitole Služby.

Volba metody výpočtu režijních výdajů je na žadateli. Je-li do projektu zapojen větší počet zaměstnanců hrazených z rozpočtu projektu, jako finančně výhodnější může být uplatnění paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance. Při menším počtu subdodávek (veřejných zakázek) v rámci projektu může jako vhodnější vycházet uplatnění paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů.

13. Cestovné – jak správně nastavit v rozpočtu projektu?

Kapitola rozpočtu „Cestovné‘‘ obsahuje pouze fixní položky (např. letenka, jízdenka, pronájem vozu, ubytování v ČR, per-diems atd.). Jednotlivé fixní položky, které jsou pro projekt relevantní, lze vybrat a do rozpočtu projektu zařadit vždy pouze jednou. Veškeré věcně příslušné náklady, které do konkrétní fixní položky obsahově spadají, je proto nutné do nákladů dané položky zahrnout. V poznámce je u takové položky nutné uvést její rozpad, tj. popsat jaké náklady daná fixní položka obsahuje. Jako jednotkovou cenu fixní položky lze nastavit průměrnou cenu v celých Kč (např. průměrnou cenu letenek).

V případě zahraničních cest v rámci projektu (jak cesty českých účastníků do zahraničí, tak cesty zahraničních subjektů do ČR) a zahrnutí s nimi spojených nákladů do rozpočtu projektu žadatel vždy kalkuluje náklady na ubytování, stravné, místní dopravu a pojištění jako paušální částku, tzv. per diems.

Způsobilá částka per diems se vypočítá dle počtu nocí strávených v zahraničí. V případě bezplatného ubytování a/nebo stravování se sníží částka per diems o 40 % za ubytování (odpovídající částka za ubytování se snídaní i bez snídaně) a/nebo o 40 % za jídlo (20 % oběd, 20 % večeře). V případě, že konečný příjemce/partner při své zahraniční cestě nepřenocuje, per diems se automaticky sníží o 40 %.

Aktuální výše per diems jsou k dispozici ke stažení zde. Jedná se o sazby vyhlašované EU, které jsou uvedeny v EUR. Pro přepočet paušální částky z EUR na Kč pro kalkulaci celkových per diems doporučujeme použít kurz příslušné vyhlášené výzvy (v případě výzev JU1A a JU1B činí kurz 26,50 Kč/EUR). Žadatel si ovšem může určit vlastní aktuální kurz přepočtu, který uvede v poznámce.

Pokud jsou sazby per diems s ohledem na efektivitu výdajů (např. při vyšším počtu účastníků) příliš vysoké, je možné nastavit jako paušál nižší sazbu, avšak tato musí být dodržena po celou dobu realizace projektu.

Hodnotu paušální sazby, uvedenou v rozpočtu žádosti o grant jako jednotkovou cenu položky “per-diems” (příp. uvedenou v poznámce u dané položky), používá konečný příjemce při realizaci projektu při vykazování per diems v žádostech o platbu. Tato výše musí být dodržena po celou dobu implementace.

Příklad pro položku „per-diems“ pro zahraniční cesty v rámci projektu: žadatel bude realizovat cesty do Norska a jeho projektový partner bude cestovat do ČR. Žadatel veškeré per diems pro jednotlivé cesty všech účastníků sečte, jako jednotkovou cenu kumulativní položky „per-diems“ nastaví průměrnou sazbu za 1 noc (v celých Kč) a v popisu položky vysvětlí rozpad částky.

14. Lze do kapitoly Služby zahrnout i osobní výdaje, které budou realizovány formou DPP, DPČ nebo pracovní smlouvy?

Ano, osobní výdaje na pracovníky (ať už v pracovním poměru, nebo na DPP/DPČ), kteří budou přímo realizovat aktivity projektu (např. odborní pracovníci), je nezbytné uvést do kapitoly Služby, příp. do kapitoly Publicita.

Osobní výdaje na pracovníky (ať už v pracovním poměru, nebo na DPP/DPČ), kteří se zabývají řízením projektu po projektové a finanční stránce (např. projektový manažer, finanční manažer), je nutno uvést do kapitoly Management.

15. Lze v průběhu realizace projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?

Změny ve schváleném rozpočtu projektu je možné za stanovených podmínek a pravidel uskutečnit. Obecně existují 2 typy změn rozpočtu, nepodstatná a podstatná. Nepodstatné změny uvádí konečný příjemce v příslušné průběžné monitorovací zprávě, podstatnou změnu je třeba řešit v rámci změnového řízení v IS CEDR. V případě nejasností je lepší změny předem konzultovat se Zprostředkovatelem programu a předejít tak případnému vzniku nezpůsobilých výdajů. Podrobné informace o typech změn a způsobu jejich administrace jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

16. Jak nahrát přílohy do IS CEDR?

Detailní postup pro vložení jednotlivých typů příloh žádosti o grant je popsán v Pokynu pro žadatele.

17. Jak vyplnit žádost v IS CEDR?

V tomto video návodu shrnujeme postup, jak vyplnit žádost v IS CEDR (na příkladu žádosti předkládané do otevřené výzvy programu Kultura) a jakým způsobem nahrát vybrané přílohy žádosti o grant. V popisu videa (klikněte na „zobrazit více“) jsou uvedeny časové stopy videa. Lze tak vybrat a zhlédnout postup k vyplnění konkrétní záložky v IS CEDR, příloh a podání žádosti.

18. Generuje se Logický rámec k projektu z vyplněné žádosti v systému IS CEDR?

Přílohu typu Logický rámec musí do příloh vygenerovat žadatel poté, co je kompletně vyplněna žádost. Žadatel pouze vybere jako typ přílohy „Logický rámec“ a klikne na generovat. Popis postupu je uveden v Pokynu pro žadatele. Následně žadatel zkontroluje, zda údaje v dokumentu, který se do příloh vygeneroval, jsou v pořádku. V případě potřeby úprav žadatel upraví údaj v příslušném poli v relevantní záložce žádosti o grant a poté znovu do příloh generuje přílohu typu Logický rámec.

19. Jak často budu muset reportovat o projektu?

Za období od schválení žádosti o grant, tj. skutečného zahájení projektu, bude konečný příjemce povinen předložit:

• Průběžnou zprávu o projektu každé 4 měsíce (popis probíhajících aktivit, výstupy, změny a náklady realizované v daném období);
• Závěrečnou zprávu o projektu předkládanou do jednoho měsíce od schválení poslední průběžné zprávy (shrnující celý průběh projektu a jeho konečné výsledky a výstupy).

Přesný harmonogram zpracování a předkládání zpráv bude uveden v IS CEDR. Podrobné informace o průběžných zprávách a závěrečné zprávě jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

20. Je v rámci projektu nějak omezen počet aktivit?

Doporučený celkový počet aktivit projektu včetně aktivit Managementu a Publicity projektu je 5-7. V rámci výzvy JU1A je také třeba počítat s povinnými klíčovými aktivitami projektu jako je „Vytvoření programu Mentoring“ a „realizace programu Mentoring“. V rámci výzvy JU1B se jedná o povinnou aktivitu „Vytvoření a realizace case management programu“.

Maximální celkový počet aktivit projektu je 10. Více informací lze nalézt v Pokynu pro žadatele.

21. Jaké povinnosti má příjemce grantu ve vztahu k publicitě svého projektu?

Konečný příjemce je v průběhu realizace projektu povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity související s projektem. Konečný příjemce je dále povinen poskytovat informace o projektu na nově zřízených webových stránkách projektu, popř. na prostřednictvím specializované webové stránky na stávajícím webu organizace konečného příjemce, a to v sekci věnované projektu, v českém jazyce. Alternativně je možné informace o projektu zveřejňovat prostřednictvím profilů na sociálních sítích. U projektů s grantem vyšším než 3 900 000 CZK, je konečný příjemce povinen vytvořit webové stránky projektu (jako samostatnou sekci věnovanou projektu na stávajících webových stránkách organizace nebo jako samostatné webové stránky projektu), a to v českém i anglickém jazyce, přičemž je možné opět alternativně zveřejňovat informace o projektu prostřednictvím profilů na sociálních sítích.

22. Je možné z projektu hradit klientům i jinou sociálně materiální pomoc, než která je výslovně uvedena v Pokynu pro žadatele? Např. náklady na dopravu klienta do zaměstnání v postpenitenciární fázi?

Ano, poskytnutí i jiné relevantní pomoci a zahrnutí souvisejících nákladů do rozpočtu projektu je možné. Klientům by měly být poskytnuty takové služby, resp. základní materiální pomoc, které souvisí se stabilizací životní situace každého klienta. Náklady spojené s poskytováním takové pomoci, například náklady na ubytování (ve výzvě JU1B po dobu max. 2 měsíců po propuštění klienta; limit ve výzvě JU1A není stanoven), kurzy a rekvalifikace, dopravu (např. cesty do místa ubytování po propuštění, cesty do zaměstnání a na úřady, cesty spojené se zajištěním věcí osobní potřeby apod.), poplatky u lékaře, poplatky na úřadech, věci osobní potřeby (např. léky, hygienický balíček, potravinový balíček), základní telefon se sim kartou apod. Klientům nelze poskytovat žádnou hotovost, a to vč. stravenek.

23. Ve výzvě je řečeno, že projekt musí být realizován na území ČR, tedy uznatelným nákladem jsou i zahraniční cesty a ubytování?

Aktivity projektu se musí uskutečnit na území České republiky, v případě zapojení partnera z donorského státu mohou být relevantní aktivity projektu realizovány rovněž na území Norska. V takovém případě, lze náklady na zahraniční cestu do Norska zahrnout do rozpočtu projektu.

24. Pokud budou výdaje (či část výdajů) na spolupráci s partnerem hrazeny z jiných zdrojů, je třeba tyto výdaje podrobně popsat a vyčíslit v rozpočtu nebo toto není třeba?

Do rozpočtu projektu je nutné zahrnout pouze tu část výdajů, která bude nárokována v rámci projektu. V případě, že bude část výdajů hrazena z jiných zdrojů, je nutné tuto informaci uvést k příslušné položce rozpočtu do poznámky jako stručné zdůvodnění nižších nákladů takové položky.

 

K VÝZVĚ JU1A

25. Je to tak, že v rámci výzvy JU1A je přímá práce s klienty v aktivitách projektu rozdělena na 2 roviny, tzn. je vykonávána odbornými pracovníky a mentory?

V rámci výzvy JU1A budou pracovat s klienty proškolení mentoři, na něž se nevztahuje povinnost kvalifikace dle §110 zákona 108/2006. Role mentorů spočívá zejména v práci s klienty např. doprovázení a pomoc klientům při jednání s úřady, pomoc při řešení finanční situace apod. Odborné činnosti v projektu zajišťují odborní pracovníci, na něž se povinnost kvalifikace dle §110 zákona 108/2006 vztahuje. Odborný pracovník poskytuje mentorům odbornou podporu, nastavuje spolupráci mezi sebou, klientem a mentorem apod. Jak mentor, tak odborný pracovník mohou být hrazeni z rozpočtu projektu. Více informací naleznete v kap. 2.4.5 Cílové skupiny projektu v Pokynu pro žadatele, kde je popsána role mentorů a odborných pracovníků v rámci programu Mentoring.

26. Můžete upřesnit v rámci výzvy JU1A kritérium 5.3 „Program Mentoring je realizován ve stanovené věznici/ve stanovených věznicích: – ve více než 5 věznicích dle výzvy (8b)“. Bude přidělen počet 8 bodů již pro 5 věznic nebo až pro 6 věznic?

Žadatel získá 8 bodů, zahrne-li do své žádosti již 5 věznic. Tzn. 5 věznic = 8 bodů; 6 věznic = 8 bodů; 7 věznic = 8 bodů.

27. Jak máme postupovat v případě, že do předložení žádosti nebudeme mít k dispozici výroční zprávu za rok 2020 v rámci JU1A?

V rámci přílohy 12a uvádí organizace, která bude poskytovat služby mentoringu odkaz na své zveřejněné výroční zprávy za poslední tři roky, tj. za rok 2020, 2019 a 2018. V případě, že výroční zpráva za rok 2020 nebyla dosud zpracována/zveřejněna. Uvede tuto informaci žadatel v žádosti o grant a doloží odkazy na výroční zprávy za rok 2019, 2018 a 2017.

28. Pro koho je relevantní příloha 12a Prohlášení o činnosti organizace v rámci JU1A?

Příloha 12a Prohlášení o činnosti organizace v rámci výzvy JU1A je relevantní a současně povinná k vyplnění pro takové NNO, které budou v rámci projektu poskytovat profesionální péči pro klienty. Pokud bude NNO v roli partnera v rámci projektu poskytovat profesionální péči pro klienty, pak relevantní a současně povinné přílohy jsou Prohlášení o činnosti organizace a Prohlášení o partnerství s českým subjektem.

V případě Norského partnera, který přímo poskytovat profesionální péči pro klienty nebude, je příloha 12a Prohlášení o činnosti organizace nerelevantní. Povinou přílohou pro norského partnera je Prohlášení o partnerství se zahraničním subjektem v anglickém jazyce.

29.V případě projektu zaměřeného na program Mentoring se předpokládá, že např. v rámci prvních 6 měsíců realizace projektu se bude tvořit program a budou se školit mentoři, a až poté začne samotná práce s cílovou skupinou vězňů?

Údaj 6 měsíců, uvedený v textu výzvy, se vztahuje výhradně k práci s klienty, nikoliv k organizačním záležitostem (vytvoření metodiky, školení týmu, výběr klientů do programu apod.). Očekává se, že práce s klientem v období výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) této osoby bude trvat cca 6 měsíců a poté po propuštění klienta na svobodu cca dalších 6 měsíců. Délka práce s klientem cca 6 měsíců před propouštěním a cca 6 měsíců po propuštění je doporučující, může tedy být i kratší, vždy záleží na individuálních potřebách jedince. V penitenciární části programu se očekává, že žadatel, resp. konečný příjemce, provede počáteční analýzu situace klienta a připraví individuální plány, na jejichž základě budou klientům poskytovány služby dle jejich indikace/potřeby. Část aktivit proběhne tedy ještě ve VTOS, např. kontakty s rodinou, hledání zaměstnání, hledání bydlení apod. Obecně platí, že než žadatel, resp. konečný příjemce, začne pracovat s klienty ve věznici, musí být vytvořen program Mentoring vč. metodiky a proběhnout zaškolení mentorů. Doba přípravy programu Mentoring záleží na individuálních možnostech žadatele. Příprava musí být úměrná charakteru projektu a maximálně efektivní tak, aby byl v rámci projektu dostatek času na vlastní práci s klienty, která tvoří stěžejní část programu Mentoring.

30. V textu výzvy je uvedeno, že žadatel musí být schopen s klientem pracovat v kterémkoli regionu ČR. Znamená to, že žadatel musí mít v těchto regionech své pobočky?

Žadatel musí být schopen pracovat s klienty, kteří se po propuštění na svobodu vracejí do jakéhokoli regionu v České republice. Neznamená to však, že žadatel musí mít pobočky po celé ČR. Způsob zajištění práce s klienty po jejich propuštění na svobodu je na stanovení a individuálních možnostech žadatele. Lze využít jak vlastní lidské zdroje v rámci organizace žadatele (jeden mentor může poskytovat služby ve více regionech), tak lze mentory pro realizaci požadovaných aktivit outsourcovat. Služby mentoringu je dále možné zajistit například prostřednictvím partnerské organizace na základě partnerské smlouvy.

31. Manuál mentoringu si sepisuje každá organizace sama?

Ano, v této výzvě je povinná klíčová aktivita Vytvoření programu Mentoring, která zahrnuje následující povinné dílčí činnosti: vytvoření metodiky programu a vytvoření školicího manuálu pro mentory. Metodika programu a manuál pro mentory budou vytvářeny až v průběhu realizace projektu. V rámci žádosti o grant žadatel metodiku ani manuál nepředkládá. Předmětem hodnocení je navržená aktivita popisující přípravu metodiky/manuálu. V rámci žádosti o grant žadatel uvede, že bude v rámci aktivit projektu metodiku/manuál připravovat, tzn. že žadatel v příslušné aktivitě popíše kdo bude metodiku/manuál připravovat a uvede, jak a v jakém časovém horizontu bude metodiku/manuál vytvářet, příp. na co bude metodika/manuál konkrétněji zaměřen/a, co se bude v rámci přípravy zohledňovat, apod. Žadatel také promítne náklady na aktivitu do rozpočtu a harmonogramu žádosti o grant. Před ukončením projektu budou obsah metodiky i školicího manuálu pro mentory a jejich využití zhodnoceny, a to na základě zkušeností z praxe. Metodika i školicí manuál budou aktualizovány a bude vyhotovena jejich finální podoba. V případě, že žadatel realizuje projekt v partnerství, je stejně jako v případě individuálního projektu bez partnerství vytvořena pouze jedna metodika a jeden školicí manuál pro mentory. Za vytvoření metodiky a její následnou aktualizaci zodpovídá žadatel.

32. Kdy a jak se školí mentoři? Kdo školení zajišťuje?

Vytvoření školicího manuálu pro mentory je povinnou dílčí činností v rámci povinné aktivity Vytvoření programu Mentoring. Manuál musí být v souladu s vytvořenou metodikou programu Mentoring a musí obsahovat minimálně:
- cíl školení;
- vhodně zvolený rozsah a obsah lekcí;
- popis použitých metod práce, pracovních technik a pomůcek;
- popis požadavků pro výběr mentorů (včetně možných kontraindikací);
- popis způsobu ověření znalostí a praktických dovedností mentora.
Mentoři musí být řádně proškoleni před zahájením práce s klienty. Za vytvoření školicího manuálu a metodiky odpovídá žadatel. Školení mentorů zajišťuje žadatel nebo partner projektu. Vždy se musí jednat o subjekt, který splňuje min. 3letou zkušenost.

33. Jakým způsobem se detekuje riziko kontraindikace vstupu do programu klienta, konkrétně jak zjistím závislost osob na alkoholu nebo jiných omamných látkách - pokud při vstupní analýze nejsou tato rizika zaznamenána? Je to podmíněno např. konkrétním rozsudkem (řízení pod vlivem apod.)?

Informací o závislosti klienta disponuje každá věznice. Osoby se závislostí nebudou věznicí navrženy k zařazení do programu Mentoring. Je však možné, že závislost klienta bude odhalena až v době jeho zapojení do projektu (případně při výběru NNO osob do cílové skupiny). NNO v takovém případě posoudí míru rizik daného klienta a zváží, jaké služby mu budou nadále poskytovány.
V rámci jednání NNO s věznicí je vhodné tuto kontraindikaci podrobněji projednat a případně si nastavit či upřesnit kritéria vlastního výběru klientů. Předvýběr klientů provádí vybraní zaměstnanci odborného zacházení ve vězeňství (vězeňská služba.) Pro předvýběr vhodných klientů, kteří přicházejí do úvahy pro zařazení do programu Mentoring, zaměstnanci odborného zacházení ve vězeňství využijí výstupy prediktivního nástroje SARPO (nástroj hodnotící rizika a kriminogenní potřeby osob), vedených záznamů a rozhovorů. Předvýběr je proveden v souladu s kritérii a podmínkami výzvy. Následně odborný pracovník konečného příjemce provede užší výběr klientů.

34. V rámci naší organizace mentoři již s klienty pracují. Stávající mentory budeme chtít proškolit dle nově vzniklé metodiky v rámci projektu - je možné je tímto způsobem do projektu zapojit?

Ano, toto je možné.

35. Může v jedné věznici souběžně probíhat více programů Mentoringu? Platí v takovém případě požadavek na minimální počet klientů (30 klientů na věznici)?

Žadatel, resp. konečný příjemce poskytne služby Mentoringu alespoň 30 klientům v jedné věznici bez ohledu na to, kolik jiných žadatelů, resp. konečných příjemců bude ve stejné věznici realizovat program Mentoring. Pokud bude v dané věznici další organizace realizovat program Mentoring, musí tato organizace rovněž poskytnout služby min. 30 klientům. Klienty není možné „sdílet“, každá organizace musí vždy pracovat s vlastním souborem klientů. Je na individuálním zvážení každého ředitele věznice, zda umožní ve věznici působení více organizací, které budou realizovat program Mentoring.

36. Jakým způsobem se klienti počítají, aby byl splněn požadavek alespoň 30 klientů na věznici?

Ve výzvě JU1A je stanoveno, že minimální počet klientů, kterým budou v jednotlivých oblastech podpory v průběhu realizace projektu poskytovány služby, je 30 osob na jednu věznici. K tomuto požadavku se váže indikátor výstupu programu „Počet odsouzených zapojených do služeb Mentoringu“. Započítává se každý jedinec, který absolvoval program a dokončil jej v plném rozsahu. Bližší informace k indikátorům naleznete v příloze č. 9 Výstupy a výsledek programu Spravedlnost včetně indikátorů.

37. Kolik klientů připadá na jednoho mentora? Musí jeden mentor pokrýt 30 klientů?

1 mentor se nerovná 30 klientům. Minimální počet klientů, kterým budou v průběhu realizace projektu poskytovány služby mentoringu, je stanoven na 30 osob na jednu věznici. Toto číslo je pevné a přímo se vztahuje k jedné věznici, nikoliv k počtu proškolených a zapojených mentorů. Vyšším počtem mentorů se automaticky nenavyšuje stanovený minimální počet klientů. Počet proškolených mentorů působících ve věznici, jejichž výdaje budou hrazeny z rozpočtu projektu, nicméně musí být odůvodnitelný z hlediska velikosti projektu, jeho potřeb a musí reflektovat zpracovanou metodiku. Vyšší počet mentorů působících v jedné věznici při zachování min. počtu klientů musí být vždy řádně odůvodněn s ohledem na požadavky na hospodárnost a efektivitu projektu a jeho rozpočtu, což bude současně předmětem hodnocení kvality předložené žádosti o grant. Nepředpokládá se, že by do programu Mentoring vstoupilo 30 klientů najednou. Žadatel projedná detaily ohledně souboru klientů pro program Mentoring včetně možného harmonogramu s ředitelem/kontaktní osobou dané věznice a příslušně naplánuje kapacity včetně počtu mentorů.

38. Je oprávněným žadatelem ve výzvě JU1A spolek, který vznikl před 2,5 lety a jeho členem je fyzická osoba aktivně a doložitelně činná v oblasti delší dobu (tj. tato osoba splňuje podmínku minimálně tří let)? Bude se jednat zároveň o hlavní osobu zainteresovanou v projektu. Je tímto faktem splněna podmínka pro oprávněnou právnickou osobu, která může žádat o grant?

Podmínka stanovená výzvou by tímto způsobem nebyla splněna, je požadována minimálně tříletá zkušenost organizace žadatele nebo organizace v roli partnera projektu, tj. organizace musí v dané oblasti působit min. 3 roky.

39. Jsou náklady na cestování za klientem uznatelný výdaj (jízdenka atd.)? Může si mentor či odborný pracovník náklady na cestu za klientem uplatnit ve výdajích?

Ano, jedná se o způsobilé výdaje.

 

K VÝZVĚ JU1B

40. Jak máme postupovat, pokud v případě výzvy JU1B nebude možné poskytnout služby case managementu minimálnímu počtu klientů (25) na jednu věznici, tak jak je stanoveno výzvou?

V řádně odůvodněných případech může být počet klientů na jednu věznici nižší než je stanoven minimální počet, a to za podmínky, že chybějící počet klientů z dané věznice bude doplněn z věznice jiné. Odůvodněným případem se rozumí neočekávané situace, které nebude moci příjemce nijak ovlivnit – např. přesun vězňů z jedné věznice do druhé a tím způsobený nedostatečný počet klientů vhodných k zařazení do case management programu.

41. Kdo je v rámci výzvy JU1B žadatelem v případě konsorcia?

Oprávněné právní formy žadatelů jsou stanoveny ve výzvě. Uvedené právní formy oprávněných žadatelů jsou platné jak pro žádost o grant individuálního žadatele, tak pro žádost o grant tzv. konsorcia. Výzvou užívaný termín konsorcium lze chápat jako partnerství organizací, které budou v rámci projektu formou case management programu poskytovat klientům odbornou péči, případně jako partnerství organizace zajišťující řízení projektu a související činnosti převážně administrativního charakteru (tj. taková organizace není v rámci projektu poskytovatelem odborné péče klientům) s organizacemi, které v rámci projektu budou klientům poskytovat odbornou péči. Jedná se o partnerství pro účely projektu. Konsorcium tak představuje síť organizací, která zahrnuje jednu organizaci v roli žadatele (tato organizace plní současně roli zástupce konsorcia, který za konsorcium podává žádost o grant) a další organizace v roli partnerů projektu. Zástupcem konsorcia v roli žadatele může být organizace, která se v rámci realizace projektu nebude věnovat přímé práci s klienty, tj. nebude poskytovatelem odborné péče klientům, avšak bude zajišťovat např. řízení či koordinaci projektu a související činnosti převážně administrativní povahy.

42. Kdo musí být v rámci výzvy JU1B držitelem certifikátu v případě konsorcia?

Držitelem certifikátu odborné způsobilosti adiktologických služeb musí být každá organizace, která bude v rámci projektu formou case management programu poskytovat klientům odbornou péči. V případě konsorcia nemusí být organizace žadatele, který konsorcium zastupuje, držitelem certifikátu odborné způsobilosti, pokud tento subjekt nebude v rámci projektu poskytovatelem odborné péče klientům. Zástupce projektového konsorcia, který není držitelem certifikátu odborné způsobilosti, však lze považovat za oprávněného žadatele ve výzvě JU1B pouze v případě, že bude v rámci příloh žádosti o grant doložen certifikát odborné způsobilosti (prostá kopie je dostačující) za každou organizaci, která v rámci projektu bude formou case management programu poskytovat odborné služby klientům. Současně musí být splněna podmínka, že držitel platného certifikátu odborné způsobilosti, který bude v rámci projektu formou case management programu poskytovat klientům odbornou péči, musí po dobu nejméně 3 let před podáním žádosti o grant kontinuálně provozovat alespoň jednu certifikovanou službu na základě certifikátu odborné způsobilosti uděleného v souladu s platným certifikačním řádem (Usnesení vlády ČR č. 931 ze dne 16. 12. 2019 - Pravidla systému certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené a jejich blízké).

43. Je v případě pracovníků case management programu stanoven rozsah a forma pracovně právního vztahu, např. HPP, DPP, DPČ apod.? Vzhledem k nízkému počtu psychiatrů v Ústeckém a Karlovarském kraji je pro naši organizaci téměř nereálné získat psychiatra do pracovně právního vztahu. Je tedy možné zajistit psychiatra např. formou dohody o spolupráci?

Způsob zajištění, rozsah a forma pracovně právního vztahu pracovníků realizačního týmu case management programu (vyjma case manažera - úvazek 1,0) je na stanovení a individuálních možnostech žadatele. Ano, pro potřeby projektu lze uzavřít s pracovníkem case managementu, např. psychiatrem, dohodu o spolupráci. Při zajištění pracovníků realizačního týmu lze využít jak vlastní lidské zdroje v rámci organizace žadatele, tak lze pracovníky pro realizaci požadovaných aktivit outsourcovat. Služby case management programu je také možné zajistit například prostřednictvím partnerské organizace na základě partnerské smlouvy.

44. Co se rozumí pod pojmem „adiktologické odborné služby“? Jedná se pouze o léčebné služby nebo zde lze zahrnout i kontaktní centrum či terénní program?

Jedná se o služby, pro které bude klient indikován, včetně pobytové léčby v terapeutické komunitě nebo substituční léčby. Žadatel, resp. konečný příjemce nemusí být sám poskytovatelem příslušné služby (např. nemusí provozovat terapeutickou komunitu nebo centrum substituční léčby v regionu), může tyto služby zajistit prostřednictvím jiného subjektu. Způsob zajištění těchto služeb musí být prokazatelně doložen (např. příjem určitého počtu klientů/pacientů do relevantní služby v daném regionu bude smluvně ošetřen).

45. Je možné do case management programu zařadit i osoby s nelátkovou závislostí nebo uživatele alkoholu?

Ne, uživatele alkoholu ani osoby s nelátkovou závislostí nelze do programu zařadit. Klienty case management programu by se takové osoby mohly stát pouze v případě komorbidit, které zvyšují rizikovost klienta - , přidružené duševní poruchy či jiné závislosti na nelegálních drogách přidružené k závislosti na alkoholu a/nebo nelátkové závislosti.

46. Je nutné zajistit ve všech návratových regionech kompletní realizační tým case management programu nebo stačí zajistit pouze case manažera?

Žadatel musí zajistit postpenitenciární péči pro klienty, kteří se po propuštění na svobodu vracejí do výzvou stanovených šesti návratových regionů (případně do dalších návratových regionů, pokud se k nim žadatel v žádosti o grant zaváže). Způsob zajištění komplexní péče pro klienty, kteří se vrací do daného regionu, je na stanovení a individuálních možnostech žadatele. Pro potřeby projektu je nutné zajistit v návratových regionech case manažera, ale také ostatní členy realizačního týmu, kteří zajistí pro klienta příslušnou péči. Neznamená to však, že žadatel musí mít pobočky ve všech návratových regionech. V rámci realizačního týmu může jedna osoba zastávat více odborných způsobilostí zároveň a také může působit ve více návratových regionech.
Žadatel v žádosti o grant popíše, jakým způsobem zajistí dostupnost adiktologických služeb v návratových regionech. Pro zajištění služeb lze využít jak vlastní kapacity žadatele (stávající i dodatečné lidské zdroje formou individuálního pracovněprávního vztahu), stejně jako externí zdroje (dodavatelsky nebo formou partnerství na základě partnerské smlouvy). Žadatel například uzavře dohodu s organizací XY, která po dobu trvání projektu přijme do péče nejméně 3 pacienty do substituční léčby metadonem, 3 pacienty do péče psychiatrické ambulance a 2 klienty do terapeutické komunity, přičemž organizace XY bude poskytovatelem těchto služeb. Tímto způsobem dojde k zasíťování služeb pro poskytnutí komplexní péče.

47. Kdy je nutné podepsat smlouvu o spolupráci s věznicí?

Při podání žádosti o grant předkládá žadatel Prohlášení o spolupráci s věznicí jako povinnou přílohu žádosti. Ředitel věznice však může podpis Prohlášení o spolupráci s věznicí podmínit uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí s žadatelem, kde budou upraveny podmínky budoucí spolupráce. Pokud tato situace nenastane, uzavírá úspěšný žadatel Smlouvu o spolupráci s věznicí až po schválení projektu ze strany Zprostředkovatele programu.

  

Máte další dotazy k realizaci a nastavení projektu? Podívejte se do Příručky pro příjemce, ve které najdete detailní informace k monitoringu, změnám a realizaci projektu, případně nám pošlete dotaz na iva.moravcova@mfcr.cz nebo czp@mfcr.cz.