Kde získat finance na nutnou rekonstrukci areálu? Toto téma probíralo vedení psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře před několika lety. Řešení našli v podobě Norských fondů. Parametry programu je ovšem inspirovaly k započetí změny, která šla výrazně dál, než je přestavba budovy. Vzniklo zde oddělení 3D, na kterém k pacientům přistupují maximálně individuálně. Neexistují bodovací systémy, do kterých by se musel pacient vměstnat. Změna navíc umožnila léčit lidi, kteří by dříve do ústavní léčby nevstoupili.

Nově opravený komplex barokního zámku s parkem o rozloze větší než sto hektarů, který je otevřený pacientům i veřejnosti. To je Červený Dvůr. V jedné z budov v parku by se v budoucnu měla otevřít kavárna. Na oknech nenajdete mříže, dveře jsou otevřené. Na první pohled by tady hádal psychiatrickou léčebnu se zaměřením na závislosti jen málokdo. I po vstupu dovnitř budovy se situace nemění, pacienti zde mají volnost, mohou využívat wifi anebo obdivovat historické tapisérie. Vůbec to nepůsobí tak, že by byl zámek rekonstrukcí změněn na nemocniční prostředí, spíše naopak, nemocnice se přizpůsobila zámku. Jak říká její ředitel, Jiří Dvořáček, prostředí zde kultivuje. Prostředí i péči se podle svých slov snaží nastavovat tak, aby se tady mohl starat o své nejbližší kamarády a nemusel se stydět.

Revoluční je oddělení 3D, jehož název odkazuje k detoxifikaci, diagnostice a diferencované péči. Vedení léčebny v roce 2014 našlo řešení pro rekonstrukci části areálu právě v Norských fondech. Jejich programové nastavení nejen na infrastrukturní část, ale zároveň na inovace v léčbě, podnítilo Dvořáčka k zásadní změně přístupu k pacientům na nově vzniklém oddělení. „Snažili jsme se o nový rozměr v našich službách jako doplněk běžné ústavní péče, která má své opodstatnění, ale nevyhovuje všem. Chtěli jsme zapomenout na všechna pravidla a zaměřit se na člověka jako na partnera. Jako první v Česku jsme zavedli individuální přístup k pacientovi v ústavní léčbě, což pomohlo lidem, kteří by se jinak v kolektivu cítili nesví. A zároveň to otevřelo dveře k léčbě závislostí dalším pacientům, například lidem s druhou psychiatrickou diagnózou nebo matkám samoživitelkám s dětmi. Máme i speciální místnost, kde může detoxikovat handicapovaný nebo matka s dítětem. Není ideální léčit se s dítětem, ale taková je často realita,“ vysvětluje Dvořáček.

V novém přístupu výrazně vzrostla úloha poznávání potřeb a možností každého z pacientů, a také podíl psychoterapeutické práce. Ta není úlohou jen specializovaného denního personálu, účastní se jí všichni. Personál prošel sérií školení, vzrostla úloha sester, ze kterých jsou nyní case managerky. „Přístup k lidem je nedirektivní. Jsme s nimi na stejné úrovni, ne jako nějaký rodič. Pocit, kdy nemusíte každou hloupost bodovat a trestat, je osvobozující. Jsme také více zapojené do psychoterapie pacientů. Má to pro mě určitě větší smysl,“ popisuje case managerka a staniční sestra Markéta Šídlová.

Nový způsob léčby na 3D oddělení znamenal úkrok nejen od běžného vymezení rolí zdravotníků, ale například také od paušálních pravidel, daného časového schématu, struktury dne a programu nebo od skupinové a komunitní terapie. „V léčebně jsem potřetí. Dva roky jsem byl bez problémů, ale zlomilo se to po rozchodu s přítelkyní. Mám teď lepší individuální terapii a promyšlenou léčbu, víc mi to vyhovuje. Člověk snáz odbourává stres, špatné myšlenky odchází pryč a čistí se hlava.“ říká pacient Petr.

Individuální přístup k pacientům také reaguje na proměnu doby a životního stylu a z toho pramenící odlišné potřeby. „Při jisté míře zjednodušení byli za minulého režimu všichni pacienti dost stejní. Do léčebny přicházeli, když se jim zhroutily všechny životní role. Teď ale mohou lidé žít úplně jiné životy. Pomoc vyhledávají dříve a mnoho životních rolí i při závislosti zůstává zachováno. Můžete mít dobrého otce nebo ředitele firmy, který má ale problém se závislostí - proč tedy omezovat to, co funguje?. Obecně by se mělo začínat detoxem v domácím prostředí. Když nefunguje, následuje ústavní prostředí krátkodobě s návratem domů. Když se to nepodaří, nastupuje ústavní péče dlouhodobá a v určitých případech se specifickou individuální péčí,“ říká ředitel léčebny Jiří Dvořáček.

Pro rozšíření a další doplnění poskytované péče by v Červeném Dvoře rádi otevřeli adiktologické ambulantní centrum, které by nastavením bylo podobné vznikajícím centrům duševního zdraví. Spádově by obsluhovalo tři až čtyři okresy. „Ideálně bychom chtěli jádrový tým složený z našich lidí a úvazkově dalších neziskovek z okolí pro lepší provázání péče. Šlo by také o mobilní služby a práci přímo v místních komunitách, která by nám zase umožnila ještě lépe individuálně pracovat s lidmi. Poskytovali bychom tímto pomoc lidem, kteří nepotřebují hospitalizaci a naopak vyselektovali ty, co ano. Ti pak jasně chápou, proč musí nastoupit do dlouhodobého léčení. Takže vytváříte i lepší pozici pro ústavní péči,“ uzavírá Dvořáček.

V roce 2016 obdržel tým Červeného Dvora za projekt 3D oddělení cenu Kiron za adiktologický projekt roku. Psychiatrická léčebna Červený Dvůr je zařízení specializované na střednědobou ústavní léčbu závislostí na návykových látkách a patologického hráčství. Byla založena v roce 1966. V současnosti je kapacita léčebny 109 lůžek, ročně absolvuje terapeutický program v léčebně 550 až 750 pacientů.

V článku jsou popisovány aktivity realizované v rámci projektu“ Vytvoření podmínek pro zavedení systému rozšířené a diferencované péče v PL Červený Dvůr“ podpořeného z Norských fondů 2009-2014. Informace o zaměření navazujícího období EHP a Norských fondů v oblasti zdraví naleznete zde.