Úrazy stále patří mezi nejčastější příčiny dětské nemocnosti a úmrtnosti. Proto byla v minulých letech prioritou podpory z Norských fondů snaha těmto problémům předcházet současně se zaměřením na prevenci následků dlouhodobých onemocnění u dětí. Kromě velkých investičních projektů směřovala podpora na osvětovou činnost neziskových organizací. Děti si například cvičně zkoušely zachraňovat své tonoucí kamarády, navštěvovaly zraněné vrstevníky v nemocnicích a vcítily se do role člověka s mentální anorexií prostřednictvím divadla. I v nastávajícím období je jednou z priorit Norských fondů péče o děti, nyní už ale specificky se zaměřením na duševní zdraví.

Osudy malých dětí, které díky nepozornosti spadly do zahradního bazénu anebo utonuly na veřejném koupališti, třeba i po nasátí filtrací, patří k tomu nejhoršímu, co se může rodičům a jejich blízkým přihodit. V Česku má v posledních letech toto číslo naštěstí klesající tendenci, ale stále utone v průměru téměř dvě stě lidí za rok. Přímořské státy jako Španělsko nebo Itálie jsou na tom v poměru na obyvatele o polovinu lépe. Velmi rizikovou skupinou jsou malé děti. Marcela Sedláčková z organizace Centrum péče o děti a rodinu se rozhodla věci měnit a pomáhat prevencí. „Viděli jsme, že se tomuto tématu, na rozdíl například od prevence dopravních nehod, nikdo systematicky nevěnuje. Jde mnohdy o jednoduchá základní pravidla, která ale lidi neznají. Tonoucí člověk by se měl snažit uklidnit a položit se na vodu na záda, ať už se jedná o plavce či neplavce. Na vlastní oči jsem viděla, jak toto dokáže i půlroční dítě po cíleném výcviku. Pokud zachraňujeme tonoucího, přistupujeme k němu raději zezadu, abychom zamezili možnému napadení zachránce. I malé dítě dokáže utopit dospělého člověka. Zároveň je velmi důležité, aby si dospělí při dohlížení předali zodpovědnost a jasně řekli, kdo zrovna malé dítě hlídá,“ vysvětlila projektová manažerka Centra péče o děti a rodinu Mgr. Marcela Sedláčková. Společně s Vodní záchrannou službou ČČK připravili osvětovou kampaň, web bezpecnedetstvi.cz a se svým týmem objela takřka 70 zastávek u vodních ploch napříč Českou republikou. Děti i rodiče si vyzkoušeli, jaké to je plavat v oblečení nasáklém vodou, zachraňovat někoho pomocí „házečky“ nebo „vodní nudle“. „Děti to ohromně baví, možnost osahat si to na živo je velmi důležitá. A to nejen pro ně, ale i pro dospělé. Největší odměna je pro nás právě v terénu, když lidi děkují a říkají, že to má smysl,“ popsala Sedláčková. V projektu navázali mezinárodní spolupráci i s norskou záchrannou službou a nyní zvažují možnosti financování překladu materiálů do norštiny. Zároveň by v budoucnu rádi zapojili do preventivních ukázek virtuální realitu pro větší atraktivitu u starších dětí.

Preventivním programům pro děti se dlouhodobě věnuje i Sdružení D z Olomouce. Do svých aktivit děti zapojují pomocí divadelních technik, jde například o hraní rolí nebo živé obrazy. Z Norských fondů byl podpořen projekt, který se zaměřoval na prevenci poruch příjmu potravy. Lektoři vystupují v roli kamarádů, z nichž jeden má problémy s anorexií a v různých situacích zapojují děti do děje. „Prožitkem se jim téma dostane víc pod kůži. Když následně uvidí, že je někdo v problémech, budou to spíše schopni pochopit a obrátit se o pomoc. Zároveň se díky tomu děti více otevírají. Někdo začne popisovat, že má kamarádku, která toto řešila. Jiný zná někoho, kdo si tím teď prochází a potřebuje pomoc,“ popsala Magdaléna Strejčková, vedoucí osobnostně rozvojových a preventivních programů Sdružení D.

Se svým programem objeli na dvacet osmých a devátých tříd základních škol v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Do projektu se zapojili i dobrovolníci z třídních kolektivů, kteří pak sami na školách dále šířili osvětu o tématu. Nakonec se jich přidalo přes dvě stě. „Překvapilo nás, s jakým nadšením se do toho pustili. Jejich učitelům jsme předali kompletní metodiku a tipy pro realizaci kampaně. Žáci byli často hodně kreativní, vyráběli si plakáty
z lepenky, přidávali vlastní příběhy i videa,“ vylíčila Magdaléna Strejčková. V projektu vznikl i web www.jsemkdojsem.cz, a kampaň s reportážemi anebo videospoty. Ve Sdružení D by do budoucna rádi ještě více propojovali jejich hlavní aktivity pro co nejúčelnější pomoc. Jde o intenzivní a dlouhodobou práci se školami, dobrovolnickou práci s dětmi se sociálními problémy, a také o působení i na rodinu, kde dítě vyrůstá. Zároveň cítí poptávku i po dalších preventivních programech zahrnujících například i téma sebepoškozování, což pramení z velkého tlaku na výkon.

Právě duševní zdraví dětí bude v nastávajícím období pomoci z EHP a Norských fondů jednou z tematických oblastí pro otevřené výzvy na projekty, do kterých se mohou zájemci hlásit na podzim tohoto roku. Půjde například o zlepšování dovedností a znalostí spojených s duševním zdravím u těch nejdůležitějších osob v kontaktu s dětmi - rodičů, učitelů i zdravotních pracovníků, dále o zavádění inovativních léčebných metod, podporu vzniku multidisciplinárních týmů, a osvětu o tématu duševního zdraví dětí u širší veřejnosti (podrobněji zde).

Na prioritu péče o děti šlo v uplynulém období Norských fondů 167,4 milionu Kč, které byly rozděleny na velké i menší projekty. Do preventivních aktivit se zapojilo na 55 tisíc dětí. Program Zdraví se zaměřoval na podporu preventivních aktivit, a to jak na aktivity směřující k předcházení onemocnění a úrazů (primární prevence), tak na včasné rozpoznání zdravotních problémů, které již vznikly (sekundární prevence), a současně také na zlepšení špatného zdravotního stavu, minimalizaci handicapu a navrácení do běžného života (terciární prevence) a vzácná onemocnění. (detaily zde).