Česká geologická služba

www.geology.cz

Norwegian Institute for Water Research

Důležitým aspektem při vyhodnocování dopadů lidských aktivit na ekosystémy je přístup k objektivně změřeným údajům o stavu ekosystémů. Zároveň je nezbytné, aby taková data byla dlouhodobá (desítky let), tj. byla schopna postihnout časové trendy, a pokud možno, byla získávaná identickým způsobem po celou dobu sledování. Povaha údajů by měla odrážet možnost použití při výzkumu rozmanitých antropogenních vlivů na funkci ekosystémů (měnící se kvalita srážek, teplota, hydrologický režim, land use). Monitoring a bilance látkových toků v malých povodích je ideálním nástrojem pro postihnutí změn spojených s dopady snižování emisí okyselujících a eutrofizujících látek (síra a dusík), kvality povrchových vod (chemické složení vod jako základní předpoklad pro udržení biodiverzity) a složení půd (hlavní zásobárna živin pro dlouhodobě udržitelnou produkci a významný hráč v zásobách uhlíku). Aby bylo možno kvalifikovaně posoudit časové změny ve složení všech tří základních složek (srážky, půda, odtok) ovlivňujících fungování ekosystémů (biodiverzita, udržitelná produktivita) byla založena v roce 1994 síť malých lesních povodí (GEOMON – GEOchemický MONitoring), která bez přerušení pracuje dodnes. V současné době je k dispozici 20 let nepřetržitého sledování látkových bilancí ekologicky významných prvků v měsíčním/týdenním časovém rozlišení. Údaje slouží pro detailní a kvalifikované kalibrace biogeochemických a hydrologických modelů simulujících dopady změn klimatu, chemického složení srážek a managementu krajiny na vývoj chemického složení půd a vod. Lokalizace malých povodí GEOMON je situována do horských a podhorských oblastí v České republice, zároveň většina spadá do oblastí velkoplošně chráněných území (CHKO, NP), či do evropsky významných lokalit (NATURA 2000). Návrh projektu Norského mechanismu si klade za cíl: 1) zpřístupnit údaje dlouhodobého monitoringu pro potřeby odborných organizací a státní správě; 2) doplnit databázi povodí o objektivně změřené údaje o zásobách ekologicky významných prvků v půdách a biomase; 3) pomocí vyhodnocení vztahu mezi kvalitou vod a biodiverzitou fytobentosu (řasy), odhadnout budoucí ekologický stav pramenných oblastí na základě údajů vývoje chemismu povrchových vod. Projekt navazuje na dlouhodobou spolupráci mezi Českou geologickou službou a The Norwegian Institute for Water Research (NIVA) v oblasti acidifikace a eutrofizace povrchových vod. Cílem spolupráce je rozšíření výzkumu o oblast vztahu mezi abiotickými faktory prostředí (chemické složení povrchových vod – kvalita vod) a diverzitou bioindikačních skupin při definování ekologického stavu tekoucích vod, tak jak je definován v evropské směrnici o vodě (Water Framework Directive). Projekt zároveň zajistí plnění našich závazků při monitoringu stavu přírodního prostředí vyplývajících z členství ČR v mezinárodních úmluvách o ochraně životního prostředí (LRTAP- the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a pomůže definovat kritéria pro ochranu tekoucích vod a lesních půd, použitelná při přípravě národní legislativy v rámci adaptací evropských směrnic (Water Framework Directive, Soil Framework Directive).

8 923 472 CZK