http://www.fzp.czu.cz/cs/?r=6571

Česká zemědělská univerzita v Praze

www.czu.cz

Fragmentace biotopů je proces transformace souvislých ploch biotopů do většího počtu malých plošek, oddělených územím jiného charakteru. Tento proces může být provázen řadou průvodních jevů (ztráta rozlohy biotopu, izolace fragmentů, růst ekotonálního jevu, rozdělení ploch liniemi) s negativním dopadem na biodiverzitu. Fragmentace ekosystémů úzce souvisí se ztrátou konektivity krajiny (možností přesunu jedinců mezi zdrojovými plochami). Dopady fragmentace biotopů a ztráta jejich konektivity jsou druhově specifické. Obecně jsou fragmentací více ohroženy druhy s omezenou schopností šíření a úzkou ekologickou valencí. Pro účinnou komplexní ochranu biodiverzity v ČR je třeba vyhodnotit reálnou míru fragmentace různých biotopů a dopadů na modelové skupiny organismů s různou citlivostí a tím určit problematická území, kam bude směřován cílený management.

Projekt je zacílen na komplexní zhodnocení rizik fragmentace pro krajinu jako celek i vybrané skupiny organismů, zmírnění důsledků fragmentace a nápravu současného stavu. Tematicky je rozdělen do 11 dílčích okruhů. Na úrovni krajiny jako celku jde o stanovení optimální velikosti bloků orné půdy při hledání rovnováhy mezi ekonomickými a ekologickými požadavky s následným zapracováním poznatků do pozemkových úprav a dalších krajinotvorných procesů. V části hodnotící fragmentaci a konektivitu biotopů v ČR jde o vyhodnocení časových trendů konektivity a přípravu mapových podkladů pro analýzu reálné fragmentace a konektivity ekosystémů v ČR z pohledu druhů s různou schopností šíření.

V rámci komplexního pohledu na úrovni velkých taxonů byli vybráni ptáci, obojživelníci a lišejníky. Aktuální data o hnízdním výskytu ptáků v ČR jako indikátoru fragmentace krajinných prvků umožní posuzovat změny v rozšíření všech ptačích druhů v modelových typech krajiny na regionální úrovni i v celé ČR. U obojživelníků je cílem predikce a ověřování kritických úseků pro obojživelníky na silnicích a analýza faktorů, které k mortalitě nejvíce přispívají. V případě lišejníků coby indikátorů fragmentace pralesovitých lesních porostů ČR jde o analýzu stavu těchto ekosystémů na základě detailní inventarizace biodiverzity epifytických lišejníků.

Vzhledem k vysoké fragmentaci mokřadních biotopů bylo toto prostředí vybráno pro komplexní posuzování z hlediska více vlivů; jedním z nich je vliv stanovištních podmínek na výskyt a početnost zimujících vodních ptáků na úrovni ČR, s vyústěním v návrhu opatření směřující k vytvoření sítě lokalit zajišťujících stabilitu zimujících populací. Dalším cílem je vyhodnocení početnosti a přežívání mláďat vodních ptáků v podmínkách fragmentovaných rybničních lokalit a zhodnocení faktorů, které je ovlivňují. V rámci polní krajiny a mokřadů budou studováni luční druhy bahňáků, zejména čejka chocholatá, s cílem posoudit možnosti podpory jejich dosud existujících hnízdišť ve fragmentované polní krajině. Bude vypracován přehled hnízdišť napříč ČR s konkretizací efektivity a perspektiv jejich ochrany včetně možnosti uplatnění agro-environmentálních programů na travách a orné půdě.

Při zacílení na specifická prostředí přispívající k fragmentaci biotopů bude řešena problematika dálnic jako potenciálních migračních koridorů a refugií bezobratlých. Zahrnuje komplexní zhodnocení významu dálnic pro diverzitu bezobratlých s různými životními strategiemi a mobilitou s cílem posoudit roli dálničních valů a zářezů jako migračních cest či refugií životaschopných populací a kolonizačních center pro navazující krajinu. Velmi specifickým fragmentovaným prostředím posilujícím biodiverzitu krajiny jsou kamenolomy, kde je cílem posoudit jejich význam pro diverzitu bezobratlých na národní úrovni I v případě odlišného geologického podkladu a charakteru okolní krajiny. Významnou složkou hmyzí fauny podléhající obecné fragmentaci biotopů jsou nekrofágní brouci. Zde je cílem shromáždit údaje o změnách rozšíření vybraných druhů a navrhnout opatření zajišťující prostupnost krajiny pro tyto druhy.

12 211 915 CZK