VŠEOBECNÉ DOTAZY

1. Je či není poskytování dotací v programu Spravedlnost realizováno v režimu de minimis?

Veřejné financování projektů v rámci obou výzev programu Spravedlnost nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 ods. 1 Smlouvy o fungování EU.

2. Je možné z projektu hradit klientům i jinou sociálně materiální pomoc, než která je výslovně uvedena v Pokynu pro žadatele? Např. náklady na dopravu klienta do zaměstnání v postpenitenciární fázi?

Ano, poskytnutí i jiné relevantní pomoci a zahrnutí souvisejících nákladů do rozpočtu projektu je možné. Klientům by měly být poskytnuty takové služby, resp. základní materiální pomoc, které souvisí se stabilizací životní situace každého klienta. Náklady spojené s poskytováním takové pomoci, například náklady na ubytování (ve výzvě JU1B po dobu max. 2 měsíců po propuštění klienta; limit ve výzvě JU1A není stanoven), kurzy a rekvalifikace, dopravu (např. cesty do místa ubytování po propuštění, cesty do zaměstnání a na úřady, cesty spojené se zajištěním věcí osobní potřeby apod.), poplatky u lékaře, poplatky na úřadech, věci osobní potřeby (např. léky, hygienický balíček, potravinový balíček), základní telefon se sim kartou apod. Klientům nelze poskytovat žádnou hotovost, a to vč. stravenek.

3. Je považováno za investiční majetek vozidlo?

Pořízení vozidla a jeho zařazení do majetku organizace představuje pořízení investičního majetku. Vzhledem k tomu, že obě výzvy jsou vyhlášeny jako neinvestiční, výdaje spojené s pořízením automobilu do vlastnictví organizace nejsou způsobilé. Nicméně pořízení vozidla formou operativního leasingu je možné a takové náklady lze zahrnout do rozpočtu projektu (viz Pokyn pro způsobilé výdaje  kap. 3.3.1.).

4. Ve výzvě je řečeno, že projekt musí být realizován na území ČR, tedy uznatelným nákladem jsou i zahraniční cesty a ubytování?

Aktivity projektu se musí uskutečnit na území České republiky, v případě zapojení partnera z donorského státu mohou být relevantní aktivity projektu realizovány rovněž na území Norska. V takovém případě, lze náklady na zahraniční cestu do Norska zahrnout do rozpočtu projektu.

5. Pokud budou výdaje (či část výdajů) na spolupráci s partnerem hrazeny z jiných zdrojů, je třeba tyto výdaje podrobně popsat a vyčíslit v rozpočtu nebo toto není třeba?

Do rozpočtu projektu je nutné zahrnout pouze tu část výdajů, která bude nárokována v rámci projektu. V případě, že bude část výdajů hrazena z jiných zdrojů, je nutné tuto informaci uvést k příslušné položce rozpočtu do poznámky jako stručné zdůvodnění nižších nákladů takové položky.

 

K VÝZVĚ JU1A

6. V případě projektu zaměřeného na program Mentoring se předpokládá, že např. v rámci prvních 6 měsíců realizace projektu se bude tvořit program a budou se školit mentoři, a až poté začne samotná práce s cílovou skupinou vězňů?

Údaj 6 měsíců, uvedený v textu výzvy, se vztahuje výhradně k práci s klienty, nikoliv k organizačním záležitostem (vytvoření metodiky, školení týmu, výběr klientů do programu apod.). Očekává se, že práce s klientem v období výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) této osoby bude trvat cca 6 měsíců a poté po propuštění klienta na svobodu cca dalších 6 měsíců. Délka práce s klientem cca 6 měsíců před propouštěním a cca 6 měsíců po propuštění je doporučující, může tedy být i kratší, vždy záleží na individuálních potřebách jedince. V penitenciární části programu se očekává, že žadatel, resp. konečný příjemce, provede počáteční analýzu situace klienta a připraví individuální plány, na jejichž základě budou klientům poskytovány služby dle jejich indikace/potřeby. Část aktivit proběhne tedy ještě ve VTOS, např. kontakty s rodinou, hledání zaměstnání, hledání bydlení apod. Obecně platí, že než žadatel, resp. konečný příjemce, začne pracovat s klienty ve věznici, musí být vytvořen program Mentoring vč. metodiky a proběhnout zaškolení mentorů. Doba přípravy programu Mentoring záleží na individuálních možnostech žadatele. Příprava musí být úměrná charakteru projektu a maximálně efektivní tak, aby byl v rámci projektu dostatek času na vlastní práci s klienty, která tvoří stěžejní část programu Mentoring.

7. V textu výzvy je uvedeno, že žadatel musí být schopen s klientem pracovat v kterémkoli regionu ČR. Znamená to, že žadatel musí mít v těchto regionech své pobočky?

Žadatel musí být schopen pracovat s klienty, kteří se po propuštění na svobodu vracejí do jakéhokoli regionu v České republice. Neznamená to však, že žadatel musí mít pobočky po celé ČR. Způsob zajištění práce s klienty po jejich propuštění na svobodu je na stanovení a individuálních možnostech žadatele. Lze využít jak vlastní lidské zdroje v rámci organizace žadatele (jeden mentor může poskytovat služby ve více regionech), tak lze mentory pro realizaci požadovaných aktivit outsourcovat. Služby mentoringu je dále možné zajistit například prostřednictvím partnerské organizace na základě partnerské smlouvy.

8. Manuál mentoringu si sepisuje každá organizace sama?

Ano, v této výzvě je povinná klíčová aktivita Vytvoření programu Mentoring, která zahrnuje následující povinné dílčí činnosti: vytvoření metodiky programu a vytvoření školicího manuálu pro mentory. Metodika programu a manuál pro mentory budou vytvářeny až v průběhu realizace projektu. V rámci žádosti o grant žadatel metodiku ani manuál nepředkládá. Předmětem hodnocení je navržená aktivita popisující přípravu metodiky/manuálu. V rámci žádosti o grant žadatel uvede, že bude v rámci aktivit projektu metodiku/manuál připravovat, tzn. že žadatel v příslušné aktivitě popíše kdo bude metodiku/manuál připravovat a uvede, jak a v jakém časovém horizontu bude metodiku/manuál vytvářet, příp. na co bude metodika/manuál konkrétněji zaměřen/a, co se bude v rámci přípravy zohledňovat, apod. Žadatel také promítne náklady na aktivitu do rozpočtu a harmonogramu žádosti o grant. Před ukončením projektu budou obsah metodiky i školicího manuálu pro mentory a jejich využití zhodnoceny, a to na základě zkušeností z praxe. Metodika i školicí manuál budou aktualizovány a bude vyhotovena jejich finální podoba. V případě, že žadatel realizuje projekt v partnerství, je stejně jako v případě individuálního projektu bez partnerství vytvořena pouze jedna metodika a jeden školicí manuál pro mentory. Za vytvoření metodiky a její následnou aktualizaci zodpovídá žadatel.

9. Kdy a jak se školí mentoři? Kdo školení zajišťuje?

Vytvoření školicího manuálu pro mentory je povinnou dílčí činností v rámci povinné aktivity Vytvoření programu Mentoring. Manuál musí být v souladu s vytvořenou metodikou programu Mentoring a musí obsahovat minimálně:
- cíl školení;
- vhodně zvolený rozsah a obsah lekcí;
- popis použitých metod práce, pracovních technik a pomůcek;
- popis požadavků pro výběr mentorů (včetně možných kontraindikací);
- popis způsobu ověření znalostí a praktických dovedností mentora.
Mentoři musí být řádně proškoleni před zahájením práce s klienty. Za vytvoření školicího manuálu a metodiky odpovídá žadatel. Školení mentorů zajišťuje žadatel nebo partner projektu. Vždy se musí jednat o subjekt, který splňuje min. 3letou zkušenost.

10. Jakým způsobem se detekuje riziko kontraindikace vstupu do programu klienta, konkrétně jak zjistím závislost osob na alkoholu nebo jiných omamných látkách - pokud při vstupní analýze nejsou tato rizika zaznamenána? Je to podmíněno např. konkrétním rozsudkem (řízení pod vlivem apod.)?

Informací o závislosti klienta disponuje každá věznice. Osoby se závislostí nebudou věznicí navrženy k zařazení do programu Mentoring. Je však možné, že závislost klienta bude odhalena až v době jeho zapojení do projektu (případně při výběru NNO osob do cílové skupiny). NNO v takovém případě posoudí míru rizik daného klienta a zváží, jaké služby mu budou nadále poskytovány.
V rámci jednání NNO s věznicí je vhodné tuto kontraindikaci podrobněji projednat a případně si nastavit či upřesnit kritéria vlastního výběru klientů. Předvýběr klientů provádí vybraní zaměstnanci odborného zacházení ve vězeňství (vězeňská služba.) Pro předvýběr vhodných klientů, kteří přicházejí do úvahy pro zařazení do programu Mentoring, zaměstnanci odborného zacházení ve vězeňství využijí výstupy prediktivního nástroje SARPO (nástroj hodnotící rizika a kriminogenní potřeby osob), vedených záznamů a rozhovorů. Předvýběr je proveden v souladu s kritérii a podmínkami výzvy. Následně odborný pracovník konečného příjemce provede užší výběr klientů.

11. V rámci naší organizace mentoři již s klienty pracují. Stávající mentory budeme chtít proškolit dle nově vzniklé metodiky v rámci projektu - je možné je tímto způsobem do projektu zapojit?

Ano, toto je možné.

12. Může v jedné věznici souběžně probíhat více programů Mentoringu? Platí v takovém případě požadavek na minimální počet klientů (30 klientů na věznici)?

Žadatel, resp. konečný příjemce poskytne služby Mentoringu alespoň 30 klientům v jedné věznici bez ohledu na to, kolik jiných žadatelů, resp. konečných příjemců bude ve stejné věznici realizovat program Mentoring. Pokud bude v dané věznici další organizace realizovat program Mentoring, musí tato organizace rovněž poskytnout služby min. 30 klientům. Klienty není možné „sdílet“, každá organizace musí vždy pracovat s vlastním souborem klientů. Je na individuálním zvážení každého ředitele věznice, zda umožní ve věznici působení více organizací, které budou realizovat program Mentoring.

13. Jakým způsobem se klienti počítají, aby byl splněn požadavek alespoň 30 klientů na věznici?

Ve výzvě JU1A je stanoveno, že minimální počet klientů, kterým budou v jednotlivých oblastech podpory v průběhu realizace projektu poskytovány služby, je 30 osob na jednu věznici. K tomuto požadavku se váže indikátor výstupu programu „Počet odsouzených zapojených do služeb Mentoringu“. Započítává se každý jedinec, který absolvoval program a dokončil jej v plném rozsahu. Bližší informace k indikátorům naleznete v příloze č. 9 Výstupy a výsledek programu Spravedlnost včetně indikátorů.

14. Kolik klientů připadá na jednoho mentora? Musí jeden mentor pokrýt 30 klientů?

1 mentor se nerovná 30 klientům. Minimální počet klientů, kterým budou v průběhu realizace projektu poskytovány služby mentoringu, je stanoven na 30 osob na jednu věznici. Toto číslo je pevné a přímo se vztahuje k jedné věznici, nikoliv k počtu proškolených a zapojených mentorů. Vyšším počtem mentorů se automaticky nenavyšuje stanovený minimální počet klientů. Počet proškolených mentorů působících ve věznici, jejichž výdaje budou hrazeny z rozpočtu projektu, nicméně musí být odůvodnitelný z hlediska velikosti projektu, jeho potřeb a musí reflektovat zpracovanou metodiku. Vyšší počet mentorů působících v jedné věznici při zachování min. počtu klientů musí být vždy řádně odůvodněn s ohledem na požadavky na hospodárnost a efektivitu projektu a jeho rozpočtu, což bude současně předmětem hodnocení kvality předložené žádosti o grant. Nepředpokládá se, že by do programu Mentoring vstoupilo 30 klientů najednou. Žadatel projedná detaily ohledně souboru klientů pro program Mentoring včetně možného harmonogramu s ředitelem/kontaktní osobou dané věznice a příslušně naplánuje kapacity včetně počtu mentorů.

15. Je oprávněným žadatelem ve výzvě JU1A spolek, který vznikl před 2,5 lety a jeho členem je fyzická osoba aktivně a doložitelně činná v oblasti delší dobu (tj. tato osoba splňuje podmínku minimálně tří let)? Bude se jednat zároveň o hlavní osobu zainteresovanou v projektu. Je tímto faktem splněna podmínka pro oprávněnou právnickou osobu, která může žádat o grant?

Podmínka stanovená výzvou by tímto způsobem nebyla splněna, je požadována minimálně tříletá zkušenost organizace žadatele nebo organizace v roli partnera projektu, tj. organizace musí v dané oblasti působit min. 3 roky.

16. Jsou náklady na cestování za klientem uznatelný výdaj (jízdenka atd.)? Může si mentor či odborný pracovník náklady na cestu za klientem uplatnit ve výdajích?

Ano, jedná se o způsobilé výdaje.

 

K VÝZVĚ JU1B

17. Je v případě pracovníků case management programu stanoven rozsah a forma pracovně právního vztahu, např. HPP, DPP, DPČ apod.? Vzhledem k nízkému počtu psychiatrů v Ústeckém a Karlovarském kraji je pro naši organizaci téměř nereálné získat psychiatra do pracovně právního vztahu. Je tedy možné zajistit psychiatra např. formou dohody o spolupráci?

Způsob zajištění, rozsah a forma pracovně právního vztahu pracovníků realizačního týmu case management programu (vyjma case manažera - úvazek 1,0) je na stanovení a individuálních možnostech žadatele.
Ano, pro potřeby projektu lze uzavřít s pracovníkem case managementu, např. psychiatrem, dohodu o spolupráci. Při zajištění pracovníků realizačního týmu lze využít jak vlastní lidské zdroje v rámci organizace žadatele, tak lze pracovníky pro realizaci požadovaných aktivit outsourcovat. Služby case management programu je také možné zajistit například prostřednictvím partnerské organizace na základě partnerské smlouvy.

18. Co se rozumí pod pojmem „adiktologické odborné služby“? Jedná se pouze o léčebné služby nebo zde lze zahrnout i kontaktní centrum či terénní program?

Jedná se o služby, pro které bude klient indikován, včetně pobytové léčby v terapeutické komunitě nebo substituční léčby. Žadatel, resp. konečný příjemce nemusí být sám poskytovatelem příslušné služby (např. nemusí provozovat terapeutickou komunitu nebo centrum substituční léčby v regionu), může tyto služby zajistit prostřednictvím jiného subjektu. Způsob zajištění těchto služeb musí být prokazatelně doložen (např. příjem určitého počtu klientů/pacientů do relevantní služby v daném regionu bude smluvně ošetřen).

19. Je možné do case management programu zařadit i osoby s nelátkovou závislostí nebo uživatele alkoholu?

Ne, uživatele alkoholu ani osoby s nelátkovou závislostí nelze do programu zařadit. Klienty case management programu by se takové osoby mohly stát pouze v případě komorbidit, které zvyšují rizikovost klienta - , přidružené duševní poruchy či jiné závislosti na nelegálních drogách přidružené k závislosti na alkoholu a/nebo nelátkové závislosti.

20. Je nutné zajistit ve všech návratových regionech kompletní realizační tým case management programu nebo stačí zajistit pouze case manažera?

Žadatel musí zajistit postpenitenciární péči pro klienty, kteří se po propuštění na svobodu vracejí do výzvou stanovených šesti návratových regionů (případně do dalších návratových regionů, pokud se k nim žadatel v žádosti o grant zaváže). Způsob zajištění komplexní péče pro klienty, kteří se vrací do daného regionu, je na stanovení a individuálních možnostech žadatele. Pro potřeby projektu je nutné zajistit v návratových regionech case manažera, ale také ostatní členy realizačního týmu, kteří zajistí pro klienta příslušnou péči. Neznamená to však, že žadatel musí mít pobočky ve všech návratových regionech. V rámci realizačního týmu může jedna osoba zastávat více odborných způsobilostí zároveň a také může působit ve více návratových regionech.
Žadatel v žádosti o grant popíše, jakým způsobem zajistí dostupnost adiktologických služeb v návratových regionech. Pro zajištění služeb lze využít jak vlastní kapacity žadatele (stávající i dodatečné lidské zdroje formou individuálního pracovněprávního vztahu), stejně jako externí zdroje (dodavatelsky nebo formou partnerství na základě partnerské smlouvy). Žadatel například uzavře dohodu s organizací XY, která po dobu trvání projektu přijme do péče nejméně 3 pacienty do substituční léčby metadonem, 3 pacienty do péče psychiatrické ambulance a 2 klienty do terapeutické komunity, přičemž organizace XY bude poskytovatelem těchto služeb. Tímto způsobem dojde k zasíťování služeb pro poskytnutí komplexní péče.

21. Kdy je nutné podepsat smlouvu o spolupráci s věznicí?

Při podání žádosti o grant předkládá žadatel Prohlášení o spolupráci s věznicí jako povinnou přílohu žádosti. Ředitel věznice však může podpis Prohlášení o spolupráci s věznicí podmínit uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí s žadatelem, kde budou upraveny podmínky budoucí spolupráce. Pokud tato situace nenastane, uzavírá úspěšný žadatel Smlouvu o spolupráci s věznicí až po schválení projektu ze strany Zprostředkovatele programu.